Přerov byl v minulosti horkým favoritem na budování krajské spalovny, takzvaného zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), což ve městě vyvolalo bouřlivé protesty. Radní i Veolia však odmítají, že by plánovaná technologie měla s původně uvažovanou spalovnou cokoliv společného. Má jít o řešení problémů, které město a teplárnu spojují.

Přerov stejně jako všechny obce v Česku nebude smět od ledna 2024 vozit komunální odpad na skládky. Teplárně zase rokem 2022 končí licence na kotle, v nichž dnes topí černým uhlím. Nahradit ho musí ekologičtějším palivem.

„Chceme být připraveni na zákaz skládkování. Sami ale nezvládneme vybudovat nezbytné technologie. Spojení s Veolií by mělo zabránit nekontrolovanému a skokovému růstu plateb za teplo i poplatků za komunální odpad,“ řekl náměstek primátora Petr Měřínský.

Veolia plánuje v Teplárně Přerov postavit speciální zařízení, které může využít k výrobě energie kromě biomasy i takzvané tuhé alternativní palivo pocházející z vytříděných komunálních a ostatních odpadů.

Laicky řečeno se tam bude směsný komunální odpad třídit tak, že se z něj oddělí součásti, které se ještě dají recyklovat, a ze zbytku se pro topení využije to, co má nějakou výhřevnost a co již nepůjde odvážet na skládky. Příkladem mohou být směsné plasty nebo textilie z automobilové výroby.

Veolia chce využít zkušenosti s technologií ze západní Evropy

Jediné podobné zařízení v Česku funguje na Sokolovsku. Veolia však má s touto technologií zkušenosti z Německa nebo Francie.

„V České republice zatím prakticky neexistuje, protože nejlevnější je bohužel skládkování odpadu. Na západ od nás je tato technologie ale ověřená a je plně funkční. Nejdeme objevovat Ameriku,“ podotkl Milan Chromík, ředitel skupiny Veolia Využití odpadů ČR.

Zástupci Přerova odmítají nazývat plánovanou novinku spalovnou, protože ta pálí veškerý směsný komunální odpad. Městu nyní dokonce fandí i zástupci Hnutí Duha, které se dříve stavělo proti plánům na výstavbu spalovny.

„Přerov má zájem směsný odpad nejprve přetřídit a využívat až to, co nepůjde recyklovat. V kotlích nebude končit všechno, ale jen hořlavá část zbytkového směsného odpadu. To je dobrý posun,“ zhodnotil plány města Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Na teplárnu je připojeno přes čtrnáct tisíc domácností

Studie na výstavbu klasické spalovny v Přerově rozlítila před lety Přerovany natolik, že město obyvatelům dokonce slíbilo referendum, pokud by se zde zařízení mělo skutečně objevit. Přestože o klasickou spalovnu tentokrát nejde, někdejší náměstek primátora a současný opoziční zastupitel Michal Zácha kritizuje fakt, že město využití odpadů jako paliva s veřejností neřeší.

„Lidé by měli být informováni už od začátku. Tady se to bere jaksi potutelně, zdá se mi, že veřejnost se dokonce záměrně obchází,“ prohlásil Zácha.

Vedení radnice to odmítá s tím, že podepsané memorandum je pouze prvním krokem k hledání řešení, které představí zastupitelstvu i veřejnosti na konci letošního roku.

Teplárna Přerov vytápí 14 500 domácností, což je asi 85 procent města. Její zástupci tvrdí, že poté, co nahradí uhlí biomasou a tuhým alternativním palivem, klesnou v ovzduší koncentrace plynných emisí CO2, NOx, SO2 na polovinu.

„Technologii přezdíváme pračka vzduchu. Díky filtrům, které budou zachytávat emise, bude z komína odcházet v podstatě už jen vodní pára,“ ubezpečil Pavel Dostál ze společnosti Veolia Energie.

Teplárna bude potřebovat odpad z celého okresu

Obyvatelé Přerova vyprodukují ročně zhruba 13 300 tun komunálního odpadu. Takové množství by samo o sobě k vytápění nestačilo. Odpad z celého Přerovska už by podle vedení Veolie dostatečnou zásobou byl.

Kroky, které Přerov podniká, jsou alternativou směru, jakým se vydal spolek Odpady Olomouckého kraje. Ten od roku 2005 sdružuje obce v regionu a problematiku budoucího nakládání s odpady řeší jako celek. Spolek navrhuje založit akciovou společnost, která pro obce, jež budou členy, likvidaci odpadů zajistí.

„Čím více odpadu bude společnost mít, tím lepší cenu bude moct vyjednat,“ poznamenal náměstek hejtmana Milan Klimeš, který má problematiku na starosti. Na to, jak a kde se bude odpad z obcí zpracovávat, chce spolek vypisovat veřejnou soutěž.

„Je jedno, jestli vítěz odpad zlikviduje ve spalovně v Brně, nebo ho odveze do Polska či Německa. Záležet bude na ceně,“ upřesnil Klimeš.