Jen letos na podzim zaplatí radnice za těžbu na 15 hektarech lesní půdy více než dva a půl milionu korun.

„Polesí na Svrčově je kůrovcovou kalamitou výrazně zasaženo už několik let. O dřevo je ale mezi kupci malý zájem, protože je ho kvůli kůrovci přebytek. S těžbou přesto musíme pokračovat, i když nás vzniklé holiny netěší,“ řekl náměstek přerovského primátora Michal Zácha.

Přerov je vlastníkem lesního hospodářského celku v katastrálním území Veselíčko, Staměřice, Lazníky a Svrčov, kde mu patří přesně 573 hektarů. Kalamitní stav tam trvá od roku 2015, lýkožrout smrkový od té doby zasáhl území o rozloze 170 hektarů.

Přerovští radní už také vyčlenili peníze na výsadbu nových stromů, celkem 1,7 milionu korun.

„Trápí nás ale nedostatek sazenic, neboť lesní školky nestíhají produkovat požadovaný sortiment dřevin – a ani jejich množství. Přesto počítáme s tím, že se nám podaří v horizontu několika let náš plán splnit,“ uvedl Miloslav Dohnal z přerovského magistrátu. Smrky nahradí buky, duby, habry a lípy.

Kromě zalesňování bude nutné také opravit rozbité cesty

Do roku 2018 vydělalo město na prodeji dřeva z kůrovcové kalamity zhruba 42 milionů korun. Podle Bohumíra Střelce, jednatele Technických služeb města Přerova, které mají polesí na starosti, šla většina peněz zpátky do lesa.

„Finanční náklady na pěstební činnost, která zahrnuje přípravu půdy, nákup sazenic, zalesňování, vyžínky, stavbu oplocení či aplikaci repelentů proti okusu zvěří, se vyšplhaly na 28 milionů, drobné opravy cest a propustků stály další dva miliony.“

Jak Střelec dodal, kvůli přebytku na trhu výtěžnost z prodeje dřeva neustále klesá.

„V následujících letech bude muset město věnovat více nákladů do lesa, a to nejen z důvodu nízké ceny dřeva a velkého rozsahu zalesňovacích prací, ale je potřeba i zásadní rekonstrukce lesní silniční sítě, která je již desítky let v havarijním stavu,“ doplnil Střelec.