Hrdiny z řad četníků komunisté poplivali, pomoc odboji teď připomíná deska

  19:32
Až 73 let po válce a symbolicky v roce 100. výročí založení samostatného Československa dostali prvorepublikoví četníci a policisté z Přerovska pamětní desku, která připomíná jejich hrdinství v protifašistickém odboji. Na budově přerovského policejního ředitelství ji odhalili současní kolegové tehdejších četníků.

Na desce je devět jmen mužů, kteří za své hrdinství v době německé okupace zaplatili životem. Jejich příběhy pak přináší unikátní publikace, kterou přerovští a lipničtí policisté spolu s historiky představili už minulý týden.

„Pamětní deska připomíná oběť, kterou příslušníci bezpečnostních sborů položili v odbojovém hnutí. Jako jedna z mála profesních skupin se této pocty po druhé světové válce nedočkali,“ řekl Marek Pecha, vedoucí obvodního oddělení v Lipníku nad Bečvou, který je hlavním autorem nové publikace.

Důvod, proč Češi po druhé světové válce na četníky zapomněli, vidí historici v poválečné politice, zejména v takzvaném Košickém vládním programu z dubna 1945.

Česká vláda v něm mezi hlavní body zařadila reorganizaci bezpečnostních složek do Sboru národní bezpečnosti. Velký vliv se v něm snažili získat komunisté, kteří věděli, že pro mocenský postup bude kontrola nad ozbrojenými složkami klíčová.

„Komunistické straně se bývalí četníci ve sboru moc nehodili. Jedním ze způsobů, jak potlačit jejich vliv, byla dehonestační kampaň. Četníci byli proto obviňováni, že za války kolaborovali s nacisty,“ popsal historik Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově, který je spoluautorem nové knihy.

Četníci museli asistovat gestapu, mnoho jich ale pomáhalo odboji

Historikové nepopírají, že někteří četníci kolaborovali nebo z vlastní horlivosti plnili úkoly víc než museli, ale komunisté podle nich tyto příběhy vytahovali bez souvislostí a nikdy neřekli, že v rámci celého sboru šlo o mizivé procento lidí.

Fotogalerie

„Problém byl, že příslušníci četnictva za okupace museli plnit úkoly pro německé gestapo, například asistovat při prohlídkách. Neměli jinou možnost. O to byla dehonestace jednodušší,“ míní Sehnálek.

Řada lidí však po válce potvrdila, že četníci byli zapojeni do odboje nebo podle svých možností pomáhali Čechům.

„Například stornovali udání. Když se dozvěděli, že se týká člověka zapojeného do odboje či ilegální činnosti, tak se ho navíc snažili varovat,“ vyzdvihl Sehnálek.

Mimo to četníci podle něj poskytovali arzenál do skladů zbraní pro případ povstání a podávali odbojovým organizacím důvěrné informace, které získali během nuceného hlídání německých objektů.

Četník zaplatil za svou snahu smrtí v Osvětimi

Na pamětní desce je například jméno štábního strážmistra Richarda Krabičky z četnické stanice v Lipníku nad Bečvou a také Malé Prosenice. Jako legionář spolupracoval se členy Sokola v Lipenské skupině, která aktivně pomáhala celostátním odbojovým skupinám Generál Eliáš nebo Clay-Eva. V říjnu 1941 zatklo Krabičku gestapo, v květnu 1942 zemřel v Osvětimi.

„Když dědečka zatkli, bylo mému tátovi 17 let a jeho sestře o dva roky víc. Babička už navždy zůstala sama. Obě děti musela vzít ze škol, na které neměla, proto se mohly jen vyučit. Když jsem pak k babičce jezdila na prázdniny, o dědečkovi se mluvilo jen jako o hrdinovi,“ popsala vnučka Richarda Krabičky Šárka Tesařová, která slavnostní odhalování pamětní desky sledovala se sestřenicí Věrou Grygarovou.

„Na utrpení těchto lidí a jejich rodin by se nemělo zapomínat. Jsme rádi, že se podařilo tuto zapomenutou kapitolu dostat na veřejnost,“ uzavřel Petr Sehnálek.

Autor: