„Vyšetřování stále probíhá, nicméně loni v listopadu policie obvinila řidiče nákladního auta z přečinu ohrožení z nedbalosti. Podle trestní sazby mu hrozí pět let vězení,“ řekla k případu orlickoústecká policejní mluvčí Lenka Vilímková.
Řidič zastavil nákladní auto před závorami, aby mohl projet vlak. Když se závory zvedly, rozjel se do mírného stoupání a vjel na přejezd.
„Tam se míjel s protijedoucím nákladním autem. Při vyhýbání vjel pravým předním kolem mimo přejezdovou vozovku a zůstal zaklíněný v kolejišti,“ řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Řidič se spolujezdcem se pokoušeli auto vyprostit, to však na zledovatělé silnici prokluzovalo a nepovedlo se ho ani odtlačit mimo frekventovaný železniční koridor.
Poté se spustila světelná a zvuková výstraha. Řidič a spolujezdec se ještě snažili zastavit blížící se vlak máváním, to se však nepodařilo. Vlak odhodil nákladní auto do příkopu a trosky odletěly do pole (o nehodě jsme psali zde).
Přejezd není bezpečný, řekli odborníci
Drážní inspekce si nechala zpracovat výzkumnou zprávu od brněnského Vysokého učení technického. Dopravní odborníci v ní uvádějí, že na místě nehody chybí část silnice odpovídající šířce nezpevněných krajnic.
„Z hlediska bezpečnosti je přejezd kvůli chybějící krajnici nebezpečný vzhledem ke zvýšenému riziku sjetí z přejezdu. Riziko se zvyšuje s šířkou vozidel, která se na přejezdu potkají,“ uvádí zpráva.
Dalším faktorem, který snižuje bezpečné přejetí přes přejezd, jsou nepříznivé klimatické podmínky, například sníh, hustý déšť nebo mlha, které právě v kombinaci s nedostatečnou šířkou přejezdu, případně absencí nezpevněné plochy zvyšují pravděpodobnost vzniku mimořádné události.
Za klamavé, s ohledem na změnu šířky silnice, lze podle odborníků považovat i umístění zábradlí na čele propustku, které zůstávají ve vzdálenosti vyhovující větší šířce silnice. Řidič tak může nabýt dojmu, že silnice za přejezdem, je jiné šířky a směrového vedení než ve skutečnosti.
Tento klamavý efekt je zvýrazněn nepřehledností přejezdu s ohledem na výškový průběh komunikace i umístění výškového bodu zlomu na železničním přejezdu. Projektant by to podle zprávy měl brát v potaz, pokud se jedná o přejezd vícekolejný a umístěný na koridorové trati.
„Drážní inspekce konstatuje, že tento přejezd svým stavebním provedením nesplňoval požadovanou šířku přejezdu, přesto byl takto v rámci příslušného stavebního řízení ze strany Drážního úřadu schválen.
Projektovaná šířka železničního přejezdu 4 metry nesplňuje i požadavek minimální volné šířky pozemní komunikace dle zákona, je tedy faktorem, který přispěl ke vzniku této mimořádné události,“ řekl Drápal.
