V přehradách hladina zvolna klesá, ale vody je dost na několik let

  11:02
Ani srážky, které před několika dny zkropily vyprahlou zem, nepomohly ke zlepšení deficitu vody na severočeských přehradách. Vše, co napršelo, zůstalo v zemi a nemělo vliv ani na zvýšení úrovně podzemních vod. Hladina vody v nádržích tak stejně jako celé léto i teď neustále zvolna klesá.

Pohled na vodní dílo Janov. Nízkou hladinu tu nezpůsobilo sucho, ale musela se upustit kvůli chystané injektáži. (11. září 2018) | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Například do vodní nádrže Přísečnice v Krušných horách, která zásobuje pitnou vodou Chomutov, Most, Teplice či Louny, nepřitekla v posledních dnech ani kapka. 

Podobně je na tom nedaleká nádrž Fláje nebo Chřibská na Děčínsku. Na úbytku vody se podepisuje vedle stále teplého počasí i vítr, který podporuje odpařování vody.

Klesající hladiny nicméně neohrožují podle vodohospodářů zásobování domácností pitnou vodou.

„Pitné vody je stále dost, odběry jsou v takové úrovni, že nezpůsobují problémy. Nádrže jsou vymyšlené a postavené tak, že dokážou zásobovat obyvatelstvo vodou dlouhodobě,“ říká Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře, které má vodní díla v kraji na starosti.

Zvláště Přísečnice je takzvaná víceletá nádrž, zvládne i více suchých let za sebou. „Nyní máme již pátou suchou sezonu v řadě, hladina se ale vždy na jaře doplnila, nebyl problém a v nejbližším období v tomto smyslu ani problém nevidím,“ ujišťuje Svejkovský.

Málo vody je v současné době i na Nechranické přehradě, kde Povodí Ohře opravuje krajní pole bezpečnostního přelivu. 

„Přítoky do Nechranic jsou natolik nízké, že by hladina klesala, i kdyby práce neprobíhaly. Musíme garantovat průtok pod vodním dílem,“ uvádí mluvčí s tím, že Nechranice teď vypouštějí každou vteřinu zhruba o pět tisíc litrů vody více, než do nádrže přiteče.

Výšku hladiny v Ohři hlídá i elektrárenský gigant ČEZ, který provozuje malou vodní elektrárnu (MVE) Želina u Kadaně. 

Nejníže je kvůli injektáži hladina v Janově

Velké původní Francisovy turbíny se vždy při nízkém průtoku odstavují, jinak by se všechna voda nad jezem odvedla do elektrárny, Ohře by se od jezu až k ní v podstatě vysušila a voda by se do koryta vracela po průchodu turbínami zase až za elektrárnou. 

„Malé vírové turbíny jsou ale stavěny právě na využití nízkých průtoků a hladin, ty mohou být v provozu stále,“ přibližuje provoz Želiny mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.

S nízkým průtokem podle něj nemá ČEZ potíže ani na vodní elektrárně Střekov na Labi v Ústí. Průtok vody v Labi je teď kolem 70 kubíků za sekundu. Loni byl kolem 100 kubíků.

„Minimální průtok, který elektrárna potřebuje, se pohybuje kolem 15 až 20 kubíků za sekundu. Tento stav ale ještě nikdy nenastal,“ poznamenal Schnepp.

Nejníže je teď hladina na přehradě Janov nad Litvínovem. Je až o 30 metrů níže než běžně. „Tam je to ale způsobené tím, že chystáme doplnění injektáže a musela se upustit hladina,“ říká Svejkovský.

Jakkoli nedostatek pitné vody v kraji nehrozí, i vodohospodáři registrují, že v krajině je vody málo. Na některých místech proto stále platí zákaz odběru povrchových vod třeba k zalévání zahrad.

O tom, jak bude vypadat situace v dalších letech, zatím vodohospodáři nechtějí spekulovat. 

„Jak rychle se podaří nejen Nechranice, ale i ostatní vodní díla znovu naplnit, bude záležet na podzimních deštích a hlavně na velikosti sněhové pokrývky v zimě,“ dodává Svejkovský.

Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu (05/2018)