Po zimě s vydatným sněžením je nyní přehrada znovu plná, podobně jako Rozkoš na Úpě. „Částečně jsou zaplněny i retenční prostory. V případě dalšího suchého léta je přehrada připravena opět plnit svou čím dál častější funkci,“ říká mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Impulzem pro stavbu přehrady byly ničivé povodně v letech 1872, 1890 a 1897. Samotná realizace protipovodňové přehrady však začala až v roce 1910. Za delší časovou prodlevu při dostavbě mohla první světová válka.
Podle Evy Mackové z jaroměřského odborného pracoviště Národního památkového ústavu byl na přehradě zajímavý především přístup dělníků, pro které bezpečnost práce moc neznamenala.
„Několik stovek jich pracovalo na lešení bez jakéhokoliv jištění, bez přileb, ale také bez příslušné techniky, což je v současnosti nepředstavitelné. Práce na stavbě se prováděly především ručně, jen s jednoduchou technikou a koňskými povozy,“ vypráví památkářka.
Do podoby a funkce zasáhla i doba, v níž vznikaly první nákresy. „To bylo ještě v době rakousko-uherské monarchie a některé původní prvky vycházely ze symboliky mocnářství. Nakonec při dostavbě po roce 1918 se nerealizovaly. Naopak postupem času a rekonstrukcemi došlo k nahrazení azbestocementových střešních šablon na domku za původní červené tašky zvané prejzy. Samozřejmě také musely být vyměněny některé dřevěné prvky krovů, které byly příliš poškozené,“ vysvětluje Macková.
Přehrada i po sto letech plní svou funkci na výtečnou. Přesvědčila o tom při posledních velkých povodních v roce 2013 nebo v loňském suchu, kdy dotovala Labe. A k tomu stále vyrábí čistou elektřinu.
Fotogalerie |
„Je to velmi výjimečná stavba. Vedle technických předností, architektonickým ztvárněním i kamenickými detaily. Z pohledu památkové péče představuje kombinaci estetických kvalit a funkce,“ pokračuje Macková. Věří, že přehradu čeká dalších sto let perné práce.
„Nejde jen o přehradu, ale i její podzemní části: odtokové tunely, domek hrázného nebo šoupátková věž a limnigrafy. Na to musíme myslet při každém zásahu do stavby,“ dodává Macková.
Správci opravují přehradu, aby zůstala věrna originálu
Od loňského roku se opravuje dům hrázného, obě průjezdové brány a levá šoupátková věž. Dělníci použili materiály a stavební prvky, aby odpovídaly historickým originálům stejně jako tradiční postupy.
Státní podnik Povodí Labe, který přehradu vlastní, plánuje zrekonstruovat i koruny hráze, její hydroizolaci a vyčištění nádrže. Opravám se zřejmě nevyhnou ani chodníky a silnice. Samotná nádrž slouží jednoduše. Při zvýšené hladině, třeba při povodních, jsou zvýšené průtoky zachyceny v ochranném prostoru.
„Také lze použít i část zásobního prostoru, který se při předpovědi silných srážek nebo tání sněhu předem vyprázdní,“ říká mluvčí Povodí Labe. Současně upozorňuje, že v posledních letech přehrada slouží spíše jako stabilizátor řeky.
Hostinné a Arnultovice postihla v červnu 2013 povodeň na potoce Čistá, na přítoku Labe nad přehradou Les Království:
2. června 2013 |
Povodí Labe chce další přehrady, ale naráží na odpor
Stavba dalších podobných nádrží by současnou „suchou“ situaci umírnila. „To však naráží na požadavky ochrany přírody i odpor veřejnosti. Vzhledem k současným problémům se suchem, které lze pozorovat i v podhůří Orlických hor, jde z vodohospodářského pohledu o promarněnou příležitost. Dalším příkladem je zastavená příprava vodního díla Pěčín, které mělo sloužit dodávkám pitné vody,“ míní Bendová.
Společnost preferuje zadržování vody v krajině než stavbu dalších velkých nádrží.
„Podle našeho názoru tyto dvě cesty nejsou v protikladu, nýbrž v symbióze. Je potřeba vhodnými opatřeními zadržet vodu v krajině a následně ji na vhodném místě zadržet, abychom ji pak mohli využít. Zdaleka ne všechna voda je v období nedostatku využitelná pro zásobování obyvatelstva pitnou, popřípadě užitkovou vodou,“ upozorňuje Bendová.
„Krizové epizody nelze řešit vodními zásobami z produkčních rybníků, mělkých odstavených ramen nebo mokřadů,“ doplňuje.
Mezi další stoleté přehrady se řadí i Labská přehrada nedaleko Špindlerova Mlýna, přehrada Souš na Černé Desné, přehrada na Bílé Desné, zvaná Protržená nebo přehrada Mlýnice na Albrechtickém potoku, která je dokonce ještě starší.
Povodí Labe postupně opravuje Les Království, záběry jsou z března 2018:
6. března 2018 |
