V minulosti se hovořilo o zřízení městského podniku, který by zastřešoval všechny městské podniky spjaté s energetikou. Mezi nimi i Pražskou plynárenskou nebo PRE. V jaké je tento projekt fázi?
Ten nápad vznikl, když došlo k akvizici podílu E.ON v Pražské plynárenské. Už tehdy bylo zřejmé, že pokud vznikne tak silný podnik stoprocentně vlastněný městem, bude podléhat politickým vlivům. Tým, který akvizici prováděl, přemýšlel nad tím, jak odstínit vliv politických reprezentací, které za každé čtyři roky mění. Kdyby se takový Pražský energetický holding, jak jsme mu pracovně říkali, skutečně dobře nastavil, nedocházelo by k politikaření.

3 fotografie

Jak daleko tento projekt nyní je?
Je ve fázi nula. Holding se připravoval do roku 2016, pak se ale rozpadla koalice na magistrátě. Než se věci daly opět do pohybu, do voleb zbýval rok a půl. Tak se podařilo dostat Služby hlavního města Prahy plně do rukou města. K tomu Praha do maximálního menšinového podílu vykoupila akcie v Pražské vodohospodářské společnosti. Loni došlo na magistrátu ke změně a od té doby se neudálo nic dalšího.

Nyní se mluví o koncernovém uspořádání, to ale nic neřeší. Jde pouze o smluvní vztahy mezi mezi jednotlivými společnostmi.

Mělo by se vedení radnice tedy vrátit v původnímu plánu městského holdingu?
Bezpochyby. Je to model v zahraničí dlouhodobě vyzkoušený a funkční. Politická reprezentace by ho mela odpovědně řešit.

A ta stávající ho neřeší?
To mi jako člověku z Pražské plynárenské nepřísluší komentovat. Pokud vím, dnes ale žádná skupina na zřízení Městského energetického holdingu není ustavena.

V jiných metropolích se tento model osvědčil?
Ano, stačí se podívat do Vídně nebo na některá německá města. Mají sice svá specifika, ale fungují a to právě proto, že si nově příchozí politici nedovolili do jejich fungování zasahovat.

Stávající vedení magistrátu, konkrétně Piráti a primátor Zdeněk Hřib, kritizovalo například odměňování představenstva a dozorčí rady PP. Hřib systém tantiém dokonce označil za tunelování městské společnosti.
My jsme navrhovali, aby příjmy z městských firem byly rozpočtové příjmy. Aby manažeři a management společnosti byli hodnoceni podle toho, jakou firma odvede městu dividendu. Plán dividend tak byl dlouhodobý. Díky tomu by se zabránilo dnešní situaci, kdy městské společnosti podléhají silným politickým tlakům. Nastavila by se tím jasná pravidla.

A výše odměn? Politici z magistrátu hovoří o tom, že působení v dozorčích radách je honorární funkce a mělo by být pouze symbolicky odměňováno.
Tady je třeba říci, že lidé v dozorčích radách akciových společností ručí veškerým svým majetkem. Pražská plynárenská má obrat kolem 15 miliard korun. Drobnou chybou lze vytvořit ztrátu ve výši stamilionů korun. Dozorčí rada PP všechny aktivity nad 50 milionů schvaluje, nikoli bere na vědomí. Tím si neosvojuji právo říkat, že odměna má být 15 korun nebo 150 tisíc. Být členem dozorčí rady ale rozhodně není sejít se čtyřikrát ročně nad chlebíčky.

Koalice také přišla s tím, že chce zrušit Pražskou plynárenskou holding, což je valná hromada Pražské plynárenské. Právě ta schvaluje odměny představenstvu.
Pokud by k tomu skutečně mělo dojít, je potřeba tuto skutečnost citlivě a srozumitelně komunikovat na úrovni PR a marketingu Pražské plynárenské. Toto neřízené oznámení nás poškodilo. Někteří naši klienti si mysleli, že skončit má Pražská plynárenská jako firma. Šlo přitom jen o jeden článek společnosti. Osobně jsem proti. Ještě více zpolitizuje rozhodování Pražské plynárenské.

Proč?
Protože by se valnou hromadou stala rada města. To může fungovat u příspěvkových organizací, ale nemůže to být u společnosti, která je vystavena konkurenčnímu prostředí. V Česku je asi 90 obchodníků s plynem. Působí zde silné koncerny, které mají zájem nejen k naše zákazníky, ale i o další aktivity PP. O fungování takového podniku nemůže rozhodovat rada města, potažmo zastupitelstvo.

Jaká je nyní energetická situace v hlavním městě?
Je velmi dobrá. Ve městě sice nejsou dokončeny některé energetické okruhy, ale intenzivně se na nich pracuje. Také probíhá modernizace plynárenské sítě. Máme zde dvě silné společnosti. Pražskou plynárenskou a Pražskou energetiku. A ty mají velice dobré výsledky.

Pražská plynárenská ale vykázala nižší zisk než v předešlém roce...
Ano, ale nicméně konsolidovaný zisk za rok 2018 je přesto třetí nejlepší za deset let a je potřeba podívat se na historii společnosti. Poslední roky jsme v Česku měli rekordně teplé zimy. Prodejní ceny pro koncové zákazníky přitom klesly o 35 procent. Cena plynu ba burze o tolik rozhodně neklesla. PP přitom jako jediná ze zásadních dodavatelů energií loni jako jediná nezdražila. Dnes navíc umíme vydělávat i na dalších službách, například opravách sítí.

Pokud máte dobrá čísla, co vám pražští politici vyčítají?
Že by mi někdo něco přímo vyčítal, říct nemohu. Obecně spíš chci říct, že nedokážu posoudit parametry jako transparentnost společnosti. Přijde mi, že noví politici mají vizi, směr, ale ten není v současnosti ve shodě se zákonem. Pokud je něco v podnikání zásadní, je to jistá míra obchodního tajemství. Setkali jsme se i s útoky na některé naše manažery a výši jejich odměn. Dnes přitom máme GDPR. Musí být zachována určitá míra soukromí. Vždy se budu chovat podle zákona, nemohu jednat jinak.

Jenže PP je vlastněna městem, jde tedy o veřejné peníze. Nemělo by tedy být postavení jejích manažerů stejné jako je u volených politiků?
Dokud není žádným soudem ustanoveno, že Pražská plynárenská je povinným subjektem, představenstvo se musí chovat zodpovědně. V případě, že by postupovalo nad rámec nebo mimo rámec zákona, může způsobit škody. Když se změní zákon nebo se objeví takové stanovisko soudu, budeme podle něj postupovat. To je jasná věc.

Když s vámi server iDNES.cz naposledy mluvit, bavili jsme se o výstavbě nových stanic na CNG. Dnešním trendem je ale spíš podpora elektromobility. Nepředběhly auta na baterky vozy na plyn?
Síť CNG jsme od té doby rozšířili. Nyní dodáváme plyn do 28 stanic. Postavili jsme i dvě nabíječky. Jdeme s dobou. Elektromobily nás ale nespasí, jsou vhodné do příměstského provozu, na delší vzdálenosti ne. V Česku jezdí 8 milionů aut, z toho 25 000 CNG a možná 1000 elektromobilů. Pokud hovoříme o obnově vozového parku, který je v průměru 14 let starý, je jisté, že v roce 2030 bude v Česku stejně jezdit většina spalovacích motorů.

No vidíte, třeba v Praze roste počet dobíjecích stanic a s elektromobily počítají jak pražské organizace, tak vedení města.
I kdyby počet dobíječek v hlavní městě vzrostl stonásobně, pro přechod na elektromobily to stačit nebude. Navíc by to byla investice v řádech miliard eur. Rozkopali bychom celou Prahu. Nespasí nás ani CNG. Budoucnost nízkoemisní dopravy je podle mě ve vodíku.