Příkladem toho, jak se snižuje počet prasat na jihu Čech, je Zemědělské družstvo Brloh se sídlem ve stejnojmenné obci. Primárně chová skot, ale historicky zde měli až 240 prasnic. Číslo pak spadlo na stovku a předpověď do budoucna není příliš příznivá.

„Vážně uvažujeme o utlumení chovu, prasnice pravděpodobně zrušíme. Důvodem je jednoznačně ekonomika. Maso se prodává za zhruba 25 korun za kilo a cena dál padá. Tohle trvá přes 20 let. Ani přes dotace to pro chov, jakým jsme my, není udržitelné,“ popisuje předseda představenstva Václav Jungwirth.

O tom, že zruší prasnice, tady uvažují už osmým rokem. Po celou dobu se tomu ale družstvo bránilo. Poslední roky byl chov většinou ztrátový, což sice pomohly dorovnat dotace, takže byla výsledkem nula, ale pak se opět dostal do ztráty. Trpělivost tak došla a kapacita se bude snižovat. Nyní zde mají zhruba 100 prasnic, 350 prasat ve výkrmu a více než 500 selat.

„Omezíme prasnice. Uvidíme, jestli budeme pokračovat ve výkrmu. Jsou i jiné věci, které musíme dělat. Zaměřujeme se na skot, který je víceméně stabilní,“ líčí Jungwirth.

Jeho slova potvrzují čísla Českého statistického úřadu. Podle nich se počet skotu v meziročním srovnání za duben snížil jen o 250 kusů na hranici pod 222 tisíc. Za poslední roky čísla klesala jen minimálně, což se u prasat říct nedá.

Komplikace, o nichž vypráví Jungwirth, netrápí jen jeho. Počty na jihu Čech pravidelně klesají i přesto, že prasnic za uplynulý rok lehce přibylo. V dubnu bylo celkem prasat přes 103 tisíc, což je o více než dva tisíce méně než loni. V roce 2016 jich bylo dokonce 123 tisíc a před deseti lety číslo překročilo hodnotu 300 tisíc.

Důvodů je několik. „Hlavním je dlouhodobý propad výkupní ceny vepřového masa na kritickou úroveň z důvodu přetlaku nabídky a nerovných dotačních podmínek na evropském trhu. Většina chovatelů loni stěží dosáhla nulové rentability, a to jen díky dotacím. A protože v současné době producenti prodávají prasata až o deset korun za kilogram živé hmotnosti levněji ve srovnání s loňskem, nedá se očekávat změna úbytkového trendu v tomto historicky tradičním jihočeském zemědělském odvětví,“ popisuje ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

Několik tisíc prasat z jihu Čech zmizelo také při rušení vepřína v Letech na Písecku.

O problémech s cenami vědí své také v Zemědělském obchodním družstvu Borovany, kde chovají 150 prasnic a 850 prasat ve výkrmu. Kromě živočišné výroby se zaměřují i na rostlinnou.

„Cena je hodně nízká, okolo 25,50 koruny za kilo. Loni touhle dobou mimořádně vyskočila nad 30 korun. Odběratelé navíc nemají příliš velký zájem, takže máme problém s prodejem. Dostali jsme mimořádné dotace na posílení chovu, ale mám obavy, že to kvůli propadu cen nebude stačit,“ uvádí předseda představenstva Jindřich Kořínek.

Na jihu naopak mírně přibylo ovcí, koz a koňů

Loni byl chov mírně ziskový, ale letos je zatím prodělečný, a tak Kořínek očekává záporná čísla. Počty zde snížili o zhruba 15 procent, což dost možná není konec. „Popravdě skoro hrozí, že bychom s tím skončili,“ dodává.

Komplikací podle Šťastné není jen cena. „V našem regionu před vstupem Česka do Evropské unie fungovaly velké koncentrované chovy prasat i drůbeže většinou v rámci podniků bez půdy. To znamená, že byly zcela závislé na výkyvech cen obilí a krmných směsí a také bez možnosti čerpat základní zemědělské dotace na plochu,“ přidává další důvody.

Počty drůbeže také klesají, v meziročním srovnání za duben o téměř 128 tisíc kusů na 1,9 milionu. Pokles mohly kromě slabé výkupní ceny způsobit dopady ptačí chřipky, krach dlouhodobě neúspěšných podniků a pozastavený zájem německých odběratelů o česká kuřata.

K tomu, aby byly chovy konkurenceschopné, jsou potřeba investice do moderních technologií, šlechtění, kvalitní krmivo, zdravotní péče a hlavně lidé, kterých je málo.

„Zejména nedostatek kvalitních pracovních sil v živočišné výrobě je velmi limitujícím faktorem pro udržení a rozvoj dotčených odvětví,“ dodává Šťastná a upozorňuje také na nestabilní dotační politiku či přísnější zákonné požadavky na ochranu životního prostředí. Na rozdíl od prasat a drůbeže přibylo na jihu Čech ovcí, koz či koňů. Řádově jde o desítky až stovky.