Zveřejněná videa pocházejí ze dvou chovů v Převýšově a Mlékosrbech na Hradecku. Jejich majitelé ve čtvrtek podali trestní oznámení na neznámého pachatele, který videa natočil a poté je prostřednictvím organizace publikoval.
„Podali jsme oznámení na policii, ale to je asi všechno. Opravdu nevím, proč u nás natáčeli. Obviňovat nás můžou, ale veterinární správa nic nezjistila. Já se tím už nezabývám, mám jiné starosti,“ říká k incidentu Jiří Andrýsek, majitel chovu Mlékosrby.
Jenže vyšetřování se zřejmě obrátí proti samotným chovatelům. Ředitel hradecké pobočky Státní veterinární správy (SVS) Aleš Hantsch poukázal, že takové chovy musí být proti cizímu vniknutí řádně zabezpečeny.
„Kontroly, které jsou prováděny pravidelně každý rok, se zaměřují na oblast podmínek chovu, pohodu zvířat, nákazovou situaci nebo používání léčiv. Dohromady je pětatřicet oblastí, které se kontrolují. Další důraz je kladen na biologickou bezpečnost, což je zabezpečení chovu proti průniku cizích osob. To znamená hygienická smyčka - zákaz vstupu nepovolaným a uzamčení areálu,“ míní Aleš Hantsch.
Podání trestního oznámení potvrdila i policejní mluvčí Iva Kormošová. „Budeme spolupracovat s Krajskou veterinární správou a k tomu vyslýchat další svědky. Musíme prověřit, zda došlo k nějakému protiprávnímu jednání. Šetření je v začátcích, kolegové teď musejí prověřit, kudy se tam (autoři videa) mohli dostat,“ informovala Kormošová, která rovněž uvedla, že postih může čekat i samotné chovatele.
Znepokojující video, na kterém jsou mrtvá selata a vylekané prasnice s nedostatkem prostoru, je podle ředitele hradecké veterinární správy v souladu s legislativou.
„Nikdy jsme tam neshledali nic špatného. Tady je nutné říci, že ty záběry byly pořízeny kvůli klecovým chovům. Ani v jednom zařízení nedochází k porušování legislativy. Převýšov patří dokonce mezi nejmodernější zařízení v republice. Byl v minulých letech modernizován a tento typ technologie odchovu selat a prasnic se používá už od konce třicátých let minulého století,“ vysvětluje Hantsch.
Podle něj je nehybnost prasnic důležitá především pro bezpečnost selat. „Pravděpodobnost zalehnutí toho selete by byla daleko větší. Všechno je v souladu se zákonem. Jinak kontroly byly s ohledem na morovou situaci prasat navýšeny,“ konstatuje Hantsch.
Mluvčí Obránců zvířat (Obraz) Pavel Buršík redaktorce MF DNES sdělil, že video v obou chovech natočil jeden z aktivistů. Blíže se k záležitosti nechtěl vyjadřovat, prý i kvůli zachování anonymity autora videa.
Podle Buršíka publikované snímky odkrývají běžné podmínky života prasat v českých velkochovech.
„Jedná se tam s nimi jako se zdrojem, nikoliv jako s živými bytostmi, které cítí bolest i emoce. Platná evropská legislativa umožňuje, aby prasnice strávila v individuálním kotci týden před inseminací a čtyři týdny při každé březosti. Před porodem je samice také umístěna do individuální klece, kde přebývá dalších pět týdnů v průběhu kojení. To znamená, že až třetinu života se tato velmi citlivá a inteligentní zvířata prakticky nemohou ani otočit,“ sděluje Pavel Buršík.
Zvířata se nemohou chovat přirozeně
Nezisková organizace Obraz se snaží sehnat dostatek podpisů, aby mohla u Evropské komise žádat o změnu legislativy chovu v klecích.
Podle Obrazu jsou klece či kotce pro zvířata velmi omezující v jejich přirozeném chování - otáčení, rytí nebo chůzi. Nemají prý kontakt s jinými prasaty, nemohou budovat hnízdo pro mladé před porodem, močí a kálí si na místo určené k odpočinku. Tyto věci prý mají za následek stresové chování i zdravotní komplikace - oslabení kostí nebo infekce močového ústrojí.
„Klecová forma ustájení je zaměřena čistě na byznys, proto také zástupci velkochovů při vyhodnocování jeho úspěšnosti hovoří o množství vyprodukovaných selat. Klece pak mají zabezpečit co nejvyšší produkci.
Vůbec se nebere ohled na životní pohodu zvířat. Jak je patrné ze záběrů, ani klecové ustájení nenabízí záruku, že samice selata nezalehne nebo že se nenarodí mrtvá,“ vysvětluje Buršík.
Vedoucí katedry chovu hospodářských zvířat z České zemědělské univerzity v Praze profesor Roman Stupka upozorňuje, že největším problémem celého videa je vstup cizích lidí do prostoru chovu.
„Je to ohromný průšvih. V dnešní době, kdy je tady mor prasat, tak nedej bože, aby tam něco zavlekli. Pak se ten chov musí celý vytlouct a třeba i v několika dalších chovech poblíž. Protože to není opravdu nic jednoduchého. Tady není problém, že to někdo natočil. Na to by měli mít podle mě právo, ale ať se domluví s tím chovatelem, ať jsou zachovány hygienické podmínky,“ reaguje profesor Stupka. Ten také opakuje fakt, že podle zákona je všechno v naprostém pořádku.
Klec chrání selata před ušlapáním
Stupka podotkl, že prasata se musejí ze zákona chovat skupinově, týká se to všech kategorií kromě několika málo výjimek. Ty jsou čtyři.
„Může se chovat individuálně kanec, nebo spíš musí, protože kdyby se dali dohromady, špatně by to dopadlo. Pak je dovoleno chovat individuálně nemocné prase, což je logické. Další možností je chovat samostatně prasnici na porodně, což je případ na videu. Poslední možností samostatného chovu je takzvané inseminačním centrum. Když na prasnici přijde říje, tak se tam nechává asi čtyřiadvacet dní v boxu, než zabřezne. Jinak musejí být prasata po celou dobu ustájená spolu ve skupině,“ zmiňuje výjimky Stupka.
Připouští, že záběry z inseminačních a porodních klecí vypadají strašně, ale zvířata v nich podle něj nijak netrpí.
„Zavřena tam jsou proto, aby se chránila selata. Jestliže jsou prasnice volně, dochází k výrazně větším úhynům, protože selata zabíhají pod prasnici. Kvůli těmto úhynům pak dochází ke zhoršování ekonomiky, což je vcelku logické. Každé odchované sele znamená nějaký ekonomický výnos, nebo ztrátu,“ komentuje odborník malý prostor, který prasnice ve zmíněném videu mají.
Maso z venkovních chovů prasat by bylo dražší
Podle profesora jsou klece pro prasnice nastavitelné a dají se přizpůsobit jejich velikosti. Obecně je prý umožnění takových podmínek odchovu důležité pro zachování chovu prasat v republice.
„Pokud si řekneme, že to takto dělat nebudeme, je to možné. Můžeme mít třeba chov venkovní - volný, ale vepřové maso nebude stát sto korun za kilo, ale dvě stě korun. Jenže lidé si za takové peníze maso nekoupí a to se bude dovážet z Brazílie, kde budou nižší ceny, ale ty podmínky jsou tam daleko horší,“ vysvětluje Stupka.
Na zveřejněném chovu není podle Romana Stupky nic nestandardního. V současnosti jde o povolený způsob. Přesto se diskutuje o tom, zda zvětšovat porodní kotce. Problémem podle něj nejsou ani viditelně uhynulá selata.
„Života neschopné zvíře najdeme i v přírodě. Prasnice by ho určitě taky neošetřovala a netahala se s ním. Když si vezmete, že se dneska jedné prasnici narodí až osmnáct selat, tak to, že se tam najde jedno nebo dvě uhynulá, je naprosto normální. A je to i v přírodě,“ dodává Stupka.
