S železnou pravidelností se ucpává kanalizace. Splašky se pak rozlévají po ulici a tečou lidem do sklepů. A čistička odpadních vod nefunguje. O rekonstrukcích se Pramenským může jen zdát. Ale přibližně 130 lidí, kteří zde žijí, to nezlomilo. I tady se žije.
„Prameny nejsou mrtvá obec. Najdou se tu lidé, kteří dělají něco pro druhé, organizují, pomáhají, pracují,“ říká starostka Michala Málková.
A jako důkaz uvádí oblíbenou letní soutěž pramenských dřevorubců s názvem Prapila. Také festival Oživme Prameny, který v srpnu zorganizoval tamní zastupitel Jan Lébl, se místním líbil.
„Bylo to osvěžující. Objevili se tu mladí studenti architektury a umění, kteří sem přinesli závan něčeho nového. A opravila se křížová cesta. Ale spíš bychom potřebovali traktůrek, kterým bychom mohli sekat obecní pozemky,“ povzdechla si Málková. Zatím travnaté plochy v obci udržují místní dobrovolníci.
„Trávu sekají vždy kluci Kunovi. Miroslav Langr se zase postaral o to, aby na místě bolševníkem zarostlé louky za hřištěm vznikla okrasná tůňka. V minulosti tam už malá nádrž byla, ale postupem času zarostla. Teď tam můžeme chodit na procházky nebo posedět u ohně. Nad novým rybníčkem bdí vodník,“ konstatuje Málková.
A dodává, že už teď další nadšenci připravují lampionový průvod nebo mikulášskou nadílku. Na jaře opět otevřou lázeňskou sezonu.
„Věřím, že se Prameny zase budou moci svobodně nadechnout,“ říká starostka, která šla v roce 2012 do voleb s tím, že ministerstvo financí obci pomůže zčásti nenávratnou půjčkou. Vedení radnice vyjednalo s věřiteli odpuštění úroků a část pohledávek skoupila ruská společnost Real Aspekt.
Pohledávku ve výši 23 milionů korun, kterou má obec u Státního pozemkového úřadu, se ale zatím vyřešit nepodařilo.
Prameny se do problémů dostaly kvůli plánům na stavbu stáčírny a sanatoria v 90. letech minulého století. Na ně ale nedošlo a dluhy a penále přesáhly sto milionů korun.
