Studánky sužuje sucho, ochránci přírody vyzvali k pomoci dobrovolníky

  16:42
Prameny a studánky na Vysočině trpí dlouhotrvajícím suchem. A to přesto, že v zimě bylo dost sněhu a i letošní léto je deštivější než to loňské. Výrazněji nepomohlo ani to, že druhý srpnový týden přinesl celoplošné dešťové srážky.

„Na konci července bylo zasaženo půdním suchem pětasedmdesát procent území České republiky, díky srážkám z uplynulého týdne došlo k významnému vylepšení a nasycení svrchní půdy vodou. V současné době je půdním suchem zasaženo čtyřicet procent území. Tato vláha pomáhá především vegetaci. Hladiny podzemních vod však hlásí i nadále silně podnormální či mimořádně podnormální stav,“ informovala Martina Součková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Postupného úbytku vody ve studánkách a pramenech v kraji za poslední léta zaznamenal například Vladimír Sýkora, vedoucí turistického oddílu Tuláci ze Žďáru nad Sázavou.

Společně se svými svěřenci se mimo jiné dlouhodobě věnují péči o některé vodní zdroje v regionu. Pravidelně uklízejí například okolí studánky Salvátorka, která se nachází v lesích nad žďárskou Pilskou nádrží. Nebo se věnují prameni U Křiváku, jenž lze nalézt v lese za žďárským podnikem Žďas.

„Ačkoliv tyto studánky ještě vodu mají, třeba v případě Křiváku je jí určitě postupně méně a méně. Podobně jsou na tom některé prameny v okolí přehrady Staviště,“ přiblížil Sýkora.

Dvanáct stovek pramenů

Narazit v přírodě na zarůstající, vyschlé nebo vysychající vodní zdroje není pro členy turistického oddílu při jejich četných výšlapech po Vysočině nic neobvyklého.

Fotogalerie

Tyto drobné, přirozené zdroje vody jsou přitom velmi důležité především pro volně žijící živočichy, kteří z nich mohou pít. Dále pak slouží pro lidi jako zdroj občerstvení na cestách, ale mají funkce i jako poutní místa nebo turistické cíle. A Vysočina byla vždy v tomto ohledu poměrně bohatá.

V současné době je v kraji registrováno přes dvanáct stovek pramenů, a to se jedná pouze o vodní zdroje evidované v Národním registru pramenů a studánek.

Tento volně přístupný seznam společně s kampaní Zachraňme studánky spustil v roce 1999 spolek Mladí ochránci přírody. Letos je tedy registru rovných dvacet let. Za tuto dobu už do něj bylo zaneseno bezmála 11 tisíc záznamů. A mnohé studánky ve zcela dezolátním stavu se díky kampani povedlo zachránit.

Do databáze totiž může pramen zaznamenat každý, tedy i ten, kdo o něj nechce nebo aktuálně nemůže pečovat. Díky seznamu se ale o studánce mohou dozvědět jiní zájemci o její udržování.

Nad vodním zdrojem si lidé mohou vzít i takzvaný patronát. Zavazují se tím k tomu, že budou o pramen řádně pečovat, a to jak formou zvelebování okolí studánky, tak třeba i testováním kvality vody. Kromě toho mohou patroni pramene získat finanční příspěvek na stavební materiál nutný k údržbě okolí a opravám nebo právě na provedení laboratorního testu.

Ztrácejí se v bahně

„V dnešní uspěchané době však význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká. Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy,“ uvedl Michal Kulík, koordinátor kampaně z Mladých ochránců přírody.

Obzvláště v současných stavech spodní vody jsou podle něj vítáni všichni zájemci, kteří by chtěli péči o nějaký vodní zdroj věnovat svůj čas a úsilí, a zachovat jej tak pro další generace.

„Sucho je totiž na vodních zdrojích v posledních letech opravdu hodně znát. I když občas jednorázově zaprší víc, stav spodní vody je na tom pořád špatně,“ postěžoval si Kulík.

I přesto, že je vodní zdroj aktuálně bez vody, určitě není chybou se ho alespoň pokusit vrátit do života. Zanesenou studánku je dobré vyčistit, upravit její okolí a ideálně ji i zaznamenat do registru. Je to investice do budoucna, kdy se třeba už situace se suchem zlepší. „Studánky udržují historickou paměť krajiny, jsou dobré k osvěžení. Péče o ně je perfektním programem pro kolektivy, rodiny i jednotlivce se vztahem k přírodě,“ shrnul Kulík.

O vodní zdroj ve svém okolí ale mohou lidé pečovat i bez oficiální registrace do projektu. „Myslím, že se počítá každá pomoc. My třeba vždy, když jdeme s dětmi na procházku nebo na výlet, bereme si pytlík na odpadky. Nedávno jsme takhle sbírali nepořádek u studánek Barborka a Vitulka u Třech Studní na Žďársku, kde máme chalupu. Jsou sice udržované a upravené, ale vždy se bohužel najde někdo, kdo snahu ostatních neumí docenit a místo takhle zaneřádí,“ podělila se o své zkušenosti Milena Vetešníková z Jihlavy.