Na ploše velké téměř jako Staré Město může do pěti let začít vznikat nová čtvrť s jedenácti tisíci byty pro pětadvacet tisíc obyvatel, která propojí doposud od sebe odříznuté Holešovice a Letnou

„Chceme vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť, ve které nebudou chybět školy, školky, kultura, kvalitní parky a pohodlné ulice,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09). Od roku 1999 je na celém území stavební uzávěra. Tu plánuje Praha zrušit v roce 2021 právě na základě územní studie, ke které se od června do září bude moci vyjadřovat veřejnost. 

Plán, o kterém Praha vyjednávala s dalšími vlastníky pozemků, počítá s tím, že na místě dnešních nevyužitých ploch vznikne bloková zástavba navazující na domovní bloky Holešovic i Letné s hustotou osídlení 230 obyvatel na hektar. To odpovídá například charakteru Vinohrad. 

„Je potřeba zdůraznit, že máme teprve návrh územní studie, který jde do veřejného projednání. Nejdříve se vytvoří návrh, který se projedná s městskou částí, s veřejností a odborníky, aby se odladily případné chyby a nepřesnosti nebo aby se vyřešily vztahy mezi vlastníky a městem. Odhaduji, že finální územní studie může být hotová zhruba na konci roku,“ uvádí náměstek Hlaváček.

5 fotografií

Letnou a Holešovice by měla propojit nová městská třída, která naváže na Veletržní na jedné straně a Dělnickou na straně druhé. „Počítáme s tramvajovým, cyklistickým a pěším propojením. Průjezd aut zde nebude umožněn, protože by to suplovalo městský okruh a pravděpodobně znovu zacpalo Letnou ještě hůře, než tomu bylo před otevřením Blanky,“ vysvětluje Milan Brlík z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Právě doprava je oblastí, která se bude na základě dalších studií ještě ladit. Do konce léta chce mít Praha hotový detailní dopravní model, který bude řešit například to, jakým způsobem se mají upravit sjezdy z Hlávkova mostu na Vltavské. 

„Vycházíme z teze, že se zapojí Argentinská v širším profilu, než je dnes, a nebudou tím pádem dopravou zatěžovány paralelní komunikace. Z Hlávkova mostu by tedy měla doprava pokračovat přímo na nábřeží a následně do Argentinské,“ popisuje náměstek Hlaváček s tím, že Bubenskou směrem do centra čtvrti by mělo pokračovat minimum automobilů.

Důležitým dopravním uzlem bude přestupní bod v místě nádraží Praha-Bubny. Měl by obsloužit přestupy na metro ve stávající stanici Vltavská, tramvaj i železnici.

Filharmonie nad Vltavskou

Výrazně proměnit se má i severní část území, tedy okolí stanice metra Nádraží Holešovice. Tam má vzniknout administrativní část pro zhruba deset tisíc pracovníků. „Tato část je pro administrativní budovy ideální, protože je dobře dopravně napojená a má velký předpoklad zatěžovat město dopravou jen minimálně,“ vysvětluje Hlaváček. Ve stanici Nádraží Holešovice dojde k demolici současných jižních vstupů do metra. Do stanice se pak bude vstupovat přímo z nově postavených budov – podobně jako je tomu třeba na Národní třídě.

V severní části brownfieldu studie navrhuje také vznik obytných věží až o jedenadvaceti podlažích. „Výškové budovy budou hlavně na pozemcích města nebo státu. Je to příprava pro náš plán městského developera,“ uvádí Hlaváček. Zbytek zástavby by se měl pohybovat kolem sedmi podlaží.

Směrem do centra nové čtvrti by mělo být více rezidenčních domů. Nejvíce bytů vznikne v okolí centrálního parku, který má mít šest hektarů. „Předpokládáme, že území bude mít mix funkcí. Snažili jsme se do něj maximálně vložit bydlení, limitují nás ale hlukové zátěže z okolních dopravních staveb, proto bude bydlení spíše v centrální části,“ dodává ředitel IPR Ondřej Boháč s tím, že byty by měly tvořit asi šedesát procent zástavby.

Studie počítá také s koncertní síní nad stanicí metra Vltavská. „Rádi bychom mezi lety 2020 a 2021 spustili velkou architektonickou soutěž na podobu koncertní síně,“ uvádí Hlaváček. Podle něj bude nutné ještě prověřit, zda bude možné budovu s koncertními sály umístit co nejblíže k Vltavě tak, aby automobily projížděly pod ní.

Dalšími kulturními centry nové čtvrti mají být Památník ticha v historické nádražní budově Praha–Bubny a také památkově chráněná budova holešovických elektráren v severní části území, ve které chce mít Praha veřejné prostory. Zachována zůstane i památkově chráněná vodárna, kterou autoři studie zakomponovali do jednoho z domovních bloků.