Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dešťovou vodu v Praze zadržují tři desítky nádrží, některé ubytují i ptáky

  8:22
Aby dešťová voda nemizela bezúčelně v kanálech a nezatěžovala čističky, zadržuje ji v Praze 32 nádrží. Ty také krotí následky prudkých dešťů. Některé z nich se promění, jednu ozdobí plovoucí ptačí ostrov.

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vodní plochy představují jeden z nejefektivnějších prostředků, jak krotit teplotu v přehřátém městě. Zároveň dokážou zadržet a zpracovat přívaly deště. V Praze takto pomáhají tři desítky dešťových usazovacích nádrží.

Česká legislativa hovoří o třech způsobech nakládání s dešťovou vodou. Pokud jsou pro to vhodné místní podmínky a dostatečně propustné podloží, lze srážkovou vodu nechat vsakovat. Pokud tomu tak není, je zapotřebí kombinovat vsakování, zadržování a odpouštění vody. Tam, kde se nemůže voda vstřebat, mohou experti přistoupit jen ke kombinaci zadržování a regulovaného propouštění vody. To se týká zmíněných usazovacích nádrží. Ty hrají důležitou roli při zpracování vody z bezpečnostního i ekologického hlediska.

„Jsou určeny k zachycení hlavního podílu znečištění dešťových vod, spláchnutého z terénu do dešťové kanalizace, s cílem omezit znečišťování vody ve vodních tocích,“ vysvětlují ekologický význam těchto staveb vodohospodáři. Špínu, zachycenou v jímkách, pracovníci pravidelně likvidují. Usazovací nádrže pomáhají transformovat vodu z dešťových přívalů, a tak podle expertů chrání stoky a čističky odpadních vod před přetížením a možným vyplavováním níže položených míst.

Nádrže pro sídliště

Napříč Prahou aktuálně slouží 32 těchto nádrží s objemem od přibližně dvou set kubíků. Největší s objemem více než dva tisíce šest set kubíků se nalézá v Praze 12 Modřanech. Odvodňuje severní část sídliště Modřany, obytné komplexy Tyršova a Tylova čtvrť a V Píšovicích. Jímka s podobným objemem se nalézá jen kousek odtud, v Libuši, kde se stará o sídliště.

Na levém břehu Vltavy je největší nádrž s objemem takřka dva a půl tisíce kubíků ve Stodůlkách v Praze 13. Pomáhá střední části povodí Jihozápadního města, sídlišti Lužiny, tamní staré zástavbě a také frekventované dálnici D5. Jen o něco menším objemem se může v Praze 13 pochlubit nádrž v Jinonicích, která má také na starosti Jihozápadní město.

S vodami se takto pracuje v posledních několika desítkách let, s tím, jak roste urbanizace a s ní související zátěž odvodňovacích komplexů odpadními a srážkovými vodami. „V minulosti byly odvodňovací systémy budovány za účelem co nejrychlejšího odvedení co možná největšího množství odpadových a dešťových vod ze zasaženého území bez ohledu na životní prostředí,“ uvedl specialista na vodní stavby Tomáš Oháňka.

Dešťové nádrže na území hlavního města vznikaly převážně v 80. letech 20. století. Vzhledem k délce náročné služby mnohé z nich potřebují revitalizaci. Tou aktuálně prochází nádrž v Holyni.

„Do poloviny září podle plánu opravíme odpadní koryto vedoucí z nádrže, vyměníme starou a opotřebovanou nornou stěnu za novou a nádrž získá nové oplocení, které nahradí stávající poškozený plot,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy, která v metropoli pečuje také o vodní stavby.

Přísavník i ptačí ostrůvek

Obnova se dotkne také okolí nádrže na křižovatce ulic K Barrandovu a U Náhonu. Okolo bazénu o objemu přes 200 kubických metrů vyroste nový plot, z areálu mizí staré uschlé stromky a keře. Ty nahradí nová výsadba, projekt počítá s více než 20 novými stromy. Dělníci plochu okolo jímky osadí dalšími rostlinami, popínavými keři břečťanem a přísavníkem.

A ani to není poslední novinka, s níž se počítá na rekonstruované stavbě. Na její hladinu experti usadí plovoucí ostrov, prostoupený rostlinami. Počítá se s tím, že se stane útočištěm ptactva a drobné vodní fauny. Kořeny rostlin vysazených na ostrůvku navíc podle odborníků pozitivně přispívají k ekologickému čištění vody.

Práce probíhají také na nádržích Motol a Řepy II. Údržbáři zde mění staré ploty v délce 700 metrů.

Autor: