Firma v Polici nad Metují koupila před třemi lety excentrický lis po generální opravě od slovenského dodavatele, po měsíci a půl provozu se na něm však kvůli poruše stal vážný úraz. Lisařka přišla při noční směně v červenci 2015 o jednu ruku v zápěstí a na druhé ruce jí zbyl jen palec.
Usnesení není pravomocné. Státní zástupce se vzdal práva stížnosti, ale obžalovaný Luděk Friml využil třídenní lhůtu a teprve se rozhodne, zdali bude trvat na soudním projednání.
Soudkyně Jana Geislerová o vině a trestu vůbec nerozhodovala. Podle obžaloby vedoucí kovovýroby měl na starosti bezpečnost práce na lisovně, ale ignoroval některé předpisy. Zaměstnanci tak podle evidenční karty stroje vůbec neprováděli kontrolu a údržbu od spuštění repasovaného lisu od 5. června až do 18. července 2015, kdy se porouchal a selhaly na něm dva bezpečnostní prvky, takže pracoval zcela neřízeně a zranil ženu.
Obžalovaný muž se bránil, že údržba a kontroly strojů se ve firmě řídily i dalšími dokumenty než jen evidenčními kartami, údržbáři a seřizovači se k tomu ale nevyjadřovali úplně shodně.
Soudkyně zmínila také znalecký posudek, podle nějž se na stroji nekonala pravidelná údržba, pomocí které by se závadě předešlo. Znalec přitom potvrdil, že na závadu stroje nemělo vliv, že dodavatel našrouboval koncový spínač opačně. Zástupci polické firmy to přitom zmiňovali jako největší chybu.
Soudkyně poznamenala po provedených důkazech, že má za prokázané, že se obžalovaný jednání dopustil, protože nebyly dostatečně prováděny všechny kontroly a údržba stroje.
„Na druhou stranu bylo přihlédnuto k dalším okolnostem. Je zřejmé, co uvedl i státní zástupce ohledně spoluzavinění poškozené (pozn. red. připustil, že žena vložila ruce do nebezpečných prostor stroje, kdy neměla). Přece jen nějaké kontroly probíhaly, i když ne zcela dostatečné. Je také nutné přihlédnout k následnému postoji pana obžalovaného, k jeho chování po činu i k jeho osobě, kdy on sice nespatřuje na své straně takové zavinění, ale projevil lítost nad jednáním a uvědomil si závažnost, že je potřeba dodržovat bezpečnostní předpisy,“ řekla soudkyně.
Podle ní samotné soudní jednání mělo na obžalovaného, který byl dosud bezúhonný, výchovný účinek a to již stačí.
Je to vykřičník pro mě i další, uznal vedoucí lisovny
Obhájce Tomáš Vávra žádal, aby byl obžalovaný zproštěn viny. Argumentoval, že firma řádně školila zaměstnance a že kontroly a údržba strojů se řešily pomocí takzvaných pasportů. Namítl také, že vedoucí lisovny v červenci 2015 teprve začínal na své pozici a zároveň tam s ním působil i jeho předchůdce. Namítal také, že lisařka má určitou míru zavinění a že dodavatelská firma pochybila při montáži koncového spínače, jejž po úrazu osadila nakonec opačně.
Obžalovaný se nakonec vyjádřil, že bere úraz jako varování.
„Celá věc s paní poškozenou mě velice mrzí. Věřím, že je to do budoucna nejen pro mě, ale i všechny ostatní, kteří jsme byli voláni k tomuto soudu, vodítko nebo vykřičník, abychom dělali práci dobře,“ řekl v posledním slově před soudem obžalovaný Friml.
Žalobce shledal pochybení u firmy, jenže ji stíhat nemůže
Státní zástupce Rostislav Poledna požadoval pouze symbolický trest. Úraz by se podle něj nestal, kdyby nedošlo k závadě na stroji kvůli opominutým kontrolám. Zároveň ale připustil, že lisařka vložila ruce do lisovacího nástroje a tím mohla nést spoluzavinění. Firma to přitom zřejmě tolerovala, ač to oficiálně její technologické postupy zapovídaly. Zavedenou praxi firma změnila až po úrazu.
„Největším zadostiučiněním je poslední slovo pana obžalovaného, že to pro něj bylo dostatečným ponaučením. Doufám, že se ve společnosti Hauk dlouho nic nestane a pokud, tak příště už bude předmětem zájmu sama společnost, ne konkrétní fyzické osoby,“ vysvětlil státní zástupce Poledna, proč se rozhodl nepodat stížnost proti zastavení trestního stíhání.
Zmocněnec zraněné ženy Petr Renth se ohradil, že by poškozená postupovala při práci na lisu nesprávně. Podle něj pracovala tak, jak bylo dáno zaměstnavatelem.
Na lisu se uvolnilo víc šroubů
Podle obžaloby se v továrně mělo na doporučení dodavatele v měsíčním intervalu kontrolovat utažení šroubových spojů na lisu, zejména kvůli třísměnnému provozu. Navíc se denně mělo kontrolovat upevnění, stav a náhon řídicího ústrojí stroje v klidu i za chodu, což ale podle žalobce scházelo.
Na lisu se tehdy uvolnilo více šroubů. Tím se posunul kryt setrvačníku, což zablokovalo jisticí koncový spínač. Posunuly se i další součástky a selhala i další pojistka a stroj pak pracoval neřízeně.
Žalobce nejdříve obvinil vedoucího údržby ve firmě, ale soud ho letos zprostil obžaloby, protože neměl s lisovnou mnoho co do činění.
Poté žalobce obvinil vedoucího lisovny.
Už dříve žalobce upozornil, že v době ženina úrazu neplatila právní úprava, na jejímž základě by bylo možno za spáchání trestného činu proti životu a zdraví stíhat právnickou osobu, což nyní už je možné.
Firma nechtěla uznat, že devětatřicetiletá dělnice je zcela bez viny. Už dostala víc než milion korun od pojišťovny, u níž je firma pojištěná. Zkrátili jí však nárok na bolestné i trvalé následky na 70 procent, ale žena se bránila žalobou a továrna jí po smíru 30 procent doplácí. Další nároky již žena nevznesla, je v plném invalidním důchodu.
Firma dostala pokutu 300 tisíc korun od Oblastního inspektorátu práce v Hradci Králové za porušení bezpečnostního předpisu.
