Ještě před osmi lety, tedy v době ekonomické krize, na Tachovsku přemýšleli, kde zaměstnat místní obyvatele. Třeba na Kostelecku bylo nezaměstnaných 34 procent.

Dnes zde obce řeší, jak zamezit tomu, aby někdo neskoupil volné nemovitosti a neubytoval v nich agenturní pracovníky. Místních je na práci v průmyslových zónách u Ostrova a Boru totiž málo.

Problém je, že obcím nepřiteče z cizinců často ani koruna do rozpočtu. Proto starostové navrhují obnovení přechodného pobytu, z kterého by obce měly poplatek stejně jako z pobytu trvalého.

Přesto se na Tachovsku najde vesnička, kde počet cizinců téměř dosahuje počtu místních a vedení obce vyřešilo vše racionálně a pro dobro všech. Jmenuje se Staré Sedlo.

Žije tam devadesát obyvatel a k nim do místní bytovky přibylo před více než rokem padesát cizinců. Podle starostky Jany Svobodové byly začátky sice těžké, ale nyní vše funguje. Základem prý je komunikace mezi pracovní agenturou, která Poláky, Slováky či Rumuny zajišťuje, majitelem nemovitosti a místními lidmi.

„Nemohu proti cizincům říci špatné slovo, jen to, že někteří jsou nepořádní a odhazují odpad. My ho nejen uklízíme, ale snažíme se jim některé návyky předat. Problém je jen v tom, že se dost často cizinci mění. Základem je dobrá spolupráce se správcem bytovky, který třeba vydal bytový řád v rumunštině nebo kolem bytovky sám zametá,“ popsala starostka.

„Pokud cizinci nedělají nepořádek, místním nevadí. A když něco udělají, tak mi to místní přijdou říci, což kvituji. Hlavně musíme vzájemně komunikovat,“ dodala starostka.

Cizinci bydlí v ubytovnách, obce z nich nemají ani korunu

Výsledkem dobrých vztahů je například to, že ubytovna má vlastní smlouvu se svozovou firmou, která pro zařízení zajišťuje odvoz odpadu. Pozitivem je, že se v obci zvýšila kupní síla, takže obchod i pohostinství, které jsou v soukromých rukou, mají vyšší tržby.

Obec ale nemá z obyvatel navíc ani korunu do rozpočtu. „Musíme udržovat veřejná prostranství, která užívají jak místní, tak cizinci. Ale protože to není ubytovna, ale byty, nemůžeme vybírat ani poplatek z ubytovací kapacity,“ říká starostka. Ta má tak s cizinci práci navíc a mohla by ji, jak říká, věnovat třeba získávání dotací.

Za znovuobnovení přechodného pobytu se přimlouvá i starosta Stříbra Karel Lukeš. „Cizinci tvoří odpady a neplatí za ně, zneužití systému se ale nedá zabránit. Člověk totiž pronajme byt, platí jen za jednoho člověka a přitom tam bydlí dalších třeba osm agenturních pracovníků,“ líčí Lukeš.

Nyní má Stříbro devět strážníků, kvůli lidem navíc by však potřebovalo další. Cizinci se ale na nákladech, kdy jeden strážník město přijde za rok na 700 tisíc korun, nepodílejí.

Soužití s cizinci je problém, mají jiné kulturní zvyky

Podle Lukeše ve Stříbře ke stávajícím zhruba 7 700 obyvatelům, přibylo kolem dvou tisíc lidí ze zahraničí.

Kvůli těmto zkušenostem se hlavně malé obce bojí, že i k nim cizinci zamíří. Strach má třeba Marian Mečár, starosta obce Skapce vzdálené od Stříbra patnáct kilometrů.

V obci se 109 obyvateli je totiž v soukromých rukou nevyužitá škola a školka. „Například Rumuni či Moldavané mají jiné kulturní zvyky, soužití je pak problém,“ myslí si Mečár.

„Hlavně nepište, že tu máme volnou nemovitost nebo nám sem nastěhují cizince,“ uvedla pod slibem anonymity starostka další malé obce v regionu.