Kvůli těžbě uhlí, uskladnění plynu i přírodě. Důvodů, proč pro některá místa neplatí běžná pravidla, je řada. Republikovému žebříčku „zakázaných“ míst kraj vévodí především v oblasti dobývání surovin.
Doly, lomy a pozůstatky po těžbě zabírají více než deset procent jeho území. Nejde jen o černé uhlí, ale i ropu, zemní plyn či stavební suroviny. Vyplývá to z poslední analýzy projektu Česko v datech, jež se zabývala oblastmi, pro které platí zákonná omezení.
V oblastech s omezením kvůli surovinám má kraj dokonce několikanásobný náskok. V druhém Ústeckém kraji tato místa zabírají 4,5 procenta území. A hned dvě vůbec největší takové lokality leží právě na severní Moravě a ve Slezsku.
„Tím největším je dobývací prostor Trojanovice na Ostravsku na ploše více než 63 čtverečních kilometrů. Jen o něco málo menším je zásobník plynu ve Štramberku v podhůří Beskyd, který zabírá plochu přes 44 kilometrů čtverečních,“ uvedla mluvčí projektu Jana Morávková.
Na první pohled jde o běžná místa, na uhlí i zásobách plynu stojí obce a města. Jen ve velmi malých částech jejich ploch platí úplný zákaz vstupu. U dobývacího území v Beskydech jde o oplocené areály Frenštát sever a Frenštát západ, v případě podzemního zásobníku plynu o areál podniku a provozní sondy.
„Sond máme přes padesát. Nacházejí se na různých místech, každá je oplocená a jejich plochu počítáme v desítkách metrů čtverečních,“ upřesnil vedoucí zásobníku Petr Goluch.
Kvůli uhlí v Beskydech se hůř nakupují pozemky
Lidé na Štrambersku na omezení narazí až ve chvíli, kdy chtějí pod povrch. Například hloubit vrt pro tepelné čerpadlo. Kvůli uhlí v Beskydech se hůř nakupují pozemky.
„Zakázané“ oblasti v kraji* 89 dobývacích prostorů o celkové rozloze 54,8 tisíce hektarů zabírá zhruba 10 procent rozlohy kraje, což je český unikát. * Vyžádaly si nucené přesuny obyvatel a pro blízké okolí dosud představují značná omezení. * Na 124 dalších územích v Moravskoslezském kraji platí omezení kvůli ochraně přírody. V 11 národních přírodních rezervacích zákon stanovil úplný zákaz vstupu. |
„Majitel dobývacího prostoru má předkupní právo na státní pozemky. Například ze školky vyjdeme rovnou na pozemek Lesů ČR. Ty jej nepotřebují, ale my si jej nemůžeme koupit,“ popsal starosta Trojanovic Jiří Novotný. Dodal, že každá nová stavba také musí být dimenzovaná pro případné poddolování.
Kraj má však i rozsáhlá místa rovnou se zákazem vstupu. Třeba kvůli aktivní těžbě.
„Všechny aktivní těžební lokality OKD jsou oplocené průmyslové areály se specifickými provozními a bezpečnostními opatřeními. V místech, kde není možné zamezit vstupu oplocením, máme výstražné tabulky,“ popsal například mluvčí největšího krajského těžaře OKD Ivo Čelechovský.
Jen tak vstoupit se nesmí také do jedenácti národních přírodních rezervací. „Zákon tam zakazuje vstup mimo vyznačené stezky. I v některých přírodních rezervacích máme zákaz vstupu. V našem případě chráníme především hnízdící ptáky, tam lidé mohou napáchat velké škody,“ uvedl šéf Správy CHKO Poodří Jan Klečka. Přírodních rezervací je v kraji celkem třiapadesát.
Zcela výjimečná je jesenická národní přírodní rezervace Skřítek. Tam noha běžného člověka nesmí vůbec, neprotíná ji ani stezka. „Pokud nemusíme, ani my tam nechodíme,“ poznamenal Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky s tím, že na pohyb návštěvníků jsou citliví třeba rysové či linduška horská.
