VIDEO: Místo lešení dron. Uvnitř kostela odhalí u stropu stav fresek

  17:18
Bez lešení se v budoucnosti obejdou památkáři zkoumající stav památek, konkrétně stropních maleb či soch. Práci jim usnadní drony s kamerami. Díky speciálním technologiím navíc uvidí více než lidské oči. Server iDNES.cz přináší unikátní záběry z dronů, jež se proletěly kostelem ve Šternberku.

Na zkoušce nové technologie se podíleli odborníci z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) a technicko-výzkumný tým pro multi-robotické systémy ČVUT v Praze.

„Snímání kostela probíhalo s cílem identifikovat mechanické poškození objektů v kostele, malby a štuků v obtížně přístupných místech. A to hlavně z úhlu, kterého není možné dosáhnout ani fotografováním s teleobjektivem ze země,“ popsal vedoucí týmu Martin Saska z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Kromě monitorování chybějících částí výzdoby kostela a prasklin v omítce poslal spolu s kolegy drony i do míst, kde památkáři předpokládají poškození omítky a zdiva vlhkostí.

Ve šternberském kostele Zvěstování Panny Marie se tak zaměřili i na část stropních fresek zrekonstruovaných v 80. letech. Již pouhým okem je zřejmé, že jsou provlhlé a nestabilní.

„Monitoring zblízka pomocí dronů nám poskytne snímky, na základě kterých můžeme vyhodnotit, jak vážný je stav narušení způsobený zatékáním a plánovat případné kroky ke stabilizaci,“ upřesňuje mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.

Drony však při zkoumání památek mohou v budoucnu nabídnout mnohem více, než jen pohled zblízka podobný tomu lidskému.

Fresky překryly saze

Velkolepá nástropní malba farního kostela Zvěstování Panny Marie ve Šternberku je největší a poslední dílo Františka Antonína Šebesty. Dokončena byla roku 1873.

Při požáru kostela v roce 1927 ji však pokryly saze, téměř nebyla vidět. Menší část fresek v kupoli nad presbytářem se podařilo restaurovat už koncem 80. let.

Ovšem největší úsek musel na opravu čekat až do restaurování v letech 2009 až 2011.

„V navazujícím výzkumu plánujeme testovat použití monitoringu v jiných částech spektra. Například přesné modelování chybějících částí soch a štuků lze provádět 3D laserovým skenerem neseným na helikoptéře,“ přibližuje Saska.

Kamery podle něj mohou také odhalit praskliny a poškození zakryté omítkou či nátěrem.

„Lze je detekovat pomocí termokamery, kdy proces chladnutí jednotlivých míst probíhá s různou časovou konstantou v závislosti na rozsahu poškození,“ doplňuje Saska.