Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři poutní místa z kraje se možná stanou národními památkami

  8:28
Šanci proniknout na seznam národních kulturních památek mají poutní areály v Luži, Jaroměřicích a v Dolní Hedči. Dostaly se mezi devatenáct míst z celé země, které navrhlo ministerstvo kultury. Konečné slovo bude mít vláda.

Šanci stát se národní kulturní památkou má i poutní areál Hora Matky Boží u Králík. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Poutní místa by se mohla stát národními památkami už letos. Znamenalo by to pro ně nejen prestiž, ale zvýšila by se také šance na získání dotací, které památky potřebují.

Fotogalerie

„Stát se národní kulturní památkou je důležité. Jezdí k nám lidé odevšad, chceme, aby to u nás vypadalo hezky,“ řekl Josef Hubálek, farář Poutního areálu s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže. Podle něj otevírá případné povýšení kostela na Chlumku mezi národní kulturní památky dveře k jiným dotacím.

„Říká se, že je někde práce jako na kostele. Tak u kostela to skutečně není klišé. Potřebovali bychom opravit osm rohových kaplí na balustrádě. Jsou vystaveny povětrnostním vlivům a opravu potřebují,“ řekl Hubálek, který v Luži působí dvacet let.

Obraz pro chrám na Chlumku vytvořil Lucas Cranach starší

Dějiny tamního poutního kostela jsou především spjaty s Marií Maxmilianou Evou Terezií Slavatovou z Chlumu a Košumberka. Ta na vyvýšeném místě na Chlumku nechala vybudovat rozlehlý poutní chrám, kde je umístěn i rodový obraz Panny Marie Pomocné. Jeho originál vytvořil Lucas Cranach starší kolem roku 1552. Obraz se dotkl zázračného originálu a jako takový měl být sám zázračný.

Přídomkem národní kulturní památka se možná bude pyšnit i poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích. V Česku je to ojedinělé místo, protože svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Z Jaroměřic nahoru na Kalvárii vede křížová cesta k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit František Michal Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Santiniho v letech 1712 až 1713 jako poděkování za vyslyšení proseb.

„Je to místo utrpení Ježíše Krista důležité pro věřící. Pokud bychom se stali národní kulturní památkou, snáz bychom získávali dotace,“ řekl farář Pawel Wójcik. Jaroměřické poutní místo by potřebovalo opravit reliéfy v betlémské kapli nebo například oltář v kostele.

Trojlístek adeptů na seznam národních kulturních památek doplňuje poutní areál Hora Matky Boží u Králík s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Nachází se na hoře nad Králíky ve výšce 760 metrů, která se dříve nazývala Lysá Hora. Králický rodák Tobias Jan Becker zde založil monumentální poutní komplex, který se začal stavět roku 1696. Za čtyři roky byl kostel posvěcen a na hlavním oltáři umístěn Milostný obraz Panny Marie Sněžné. Od té doby se hora začala nazývat Hora Matky Boží.

Komunistická vláda na poutním místě v roce 1950 internovala vězně, mezi nimiž byli především redemptoristé, ale také jezuité a salesiáni. Pracovali zde a žili v nelidských podmínkách až do roku 1960, někteří až do roku 1965.