Ozve se cvaknutí, za okamžik už laboratorní asistentka Petra Kučerová drží v ruce vzorek krve. Do její laboratoře přiletěl na rozbor ve speciálním pouzdře rychlostí kolem pěti metrů za vteřinu skrz novou potrubní poštu.
Ampulku s krví před chvílí některý z dalších zaměstnanců olomoucké fakultní nemocnice poslal z urgentního příjmu. Ještě nedávno by ji Kučerové na stůl o mnoho pomaleji nesla pochůzková služba.
Centrála nyní oficiálně otevřené potrubní pošty, která v rozsáhlém nemocničním areálu propojuje dvacet budov, doslova vrčí o kus dál mezi III. interní klinikou a klinikami onkologie a plicních nemocí. Pacienti na její střeše relaxují v novém parčíku.
Uvnitř betonové budovy, částečně zapuštěné do svahu, však není téměř rozumět vlastnímu slovu. Burácí tu řada dmychadel, stovky zásilek v šestnáct centimetrů širokých průhledných trubkách pohání stlačený vzduch.
Oddělení si mezi sebou posílají vzorky či dokumenty
Roury se v podzemní místnosti různě klikatí, občas se v nich mihne speciální žlutočerné přepravní pouzdro. U stropu centrály funguje laicky řečeno soustava výhybek, které v potrubí dle potřeby vytváří přetlak, jenž je potřeba při odesílání zásilky, nebo podtlak při jejím přijímání.
„Většina zásilek je automaticky rozdělována právě v centrále, odtud je nasměrována ke svému cíli,“ podotýká mluvčí olomoucké nemocnice Egon Havrlant.
Při nynějším zkušebním provozu nemocnice ve speciálních pouzdrech přepravuje především zkumavky s krví, močí a dalším biologickým materiálem. Jednotlivá oddělení si už posílají i recepty a další dokumenty. Vnitřní délka pouzdra je až čtyřicet centimetrů.
„Denně je to nyní v průměru přes tisíc zásilek. Kapacita potrubní pošty je ale samozřejmě vyšší. Před spuštěním je transport transfuzních přípravků, plánujeme i zabezpečenou přepravu cytostatik pro onkologické pacienty. Do budoucna rovněž uvažujeme o přepravě léků a drobného zdravotnického materiálu,“ doplňuje hlavní sestra nemocnice Andrea Drobiličová.
Potrubí vede v budovách v podlaze či stropních podhledech
Na centrálu v odhlučněné místnosti dohlíží od počítače její technický správce Miroslav Rozehnal. Stačí mu pár kliknutí myší, aby zjistil, že do půl jedenácté dopoledne trubkami prolétlo už 726 zásilek.
„Dosahují rychlosti až pět metrů za sekundu,“ přibližuje Rozehnal. Nejdelší trasa nemocniční pošty podle něj měří čtyři až pět kilometrů. Na monitoru může sledovat každou zásilku. A to díky čipu, který má v sobě každé z celkem 350 pouzder.
Budování pošty začalo v říjnu 2015, hotová byla koncem loňského roku. Nemocniční pokladnu vyšla na 105 milionů korun. Kovové či plastové potrubí vede jak v podzemí areálu, tak ve stropních podhledech budov. Celkem měří třináct a půl kilometru.
„Zjednoduší, zefektivní a především zrychlí přepravu biologických vzorků k laboratorním vyšetřením. Areál nemocnice má rozlohu bezmála tři desítky hektarů, jednotlivé kliniky byly historicky budovány jako samostatné pavilony,“ popisuje ředitel nemocnice Roman Havlík.
Donedávna nosila většinu vzorků pochůzková služba
Ještě donedávna podstatnou část vzorků do laboratoří pěšky nosila nepřetržitá pochůzková služba. Havlík si pochvaluje, že potrubní pošta vylučuje chybu lidského faktoru, která by při manuálním přenášení vzorků mohla vzniknout.
„Nejvýznamnějším přínosem pro pacienty je fakt, že na výsledky testů čekají kratší dobu. Lékaři tak mohou dříve zahájit jejich léčbu,“ uvádí Havlík.
Potrubní pošta má na jednotlivých klinikách a odděleních celkem 98 stanic. Zkušební provoz by měl podle mluvčího Havrlanta skončit před letními prázdninami.
„Doposud jsme přepravili téměř sto tisíc zásilek. Přičemž 77 procent z nich dorazilo do cíle do pěti minut, do deseti minut doputovalo do místa určení dokonce 93 procent všech zásilek,“ shrnul Havrlant.
