Šestadvacet kontejnerů na použitý tuk z domácností se tento měsíc objeví na různých místech Uherského Hradiště. Město tak jako jedno z mála míst ve Zlínském kraji předběhne dobu.

„Chceme snížit množství olejů, které lidé vylévají do kanalizace, případně vyhazují do kontejneru na komunální odpad,“ poznamenal uherskohradišťský místostarosta Čestmír Bouda.

Rozmístit kontejnery po městě letos plánuje i Valašské Meziříčí. Od ledna 2020 už totiž bude podle novely zákona zajištění sběru použitých tuků pro obce povinné. Znamená to roční zpoždění proti původním plánům, jež mluvily o lednu tohoto roku.

Tuky jsou využitelné k dalšímu zpracování, a kromě toho v kanalizaci zásadně škodí. Vytvoří pevnou ucpávku, jejíž odstranění je nákladné a technicky náročné.

V lepším případě potrubí neucpou, ale doputují až do čistíren odpadních vod, kde je zachytí. Odtud se ale musí vyvážet a tím zase vznikají náklady navíc. Skládkování či další zpracování vychází přibližně na dva tisíce korun za tunu odpadního tuku. Pro představu - Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín ho ročně zachytí až 50 tun.

Bude záležet na přístupu lidí, není možná žádná kontrola

Nejproblémovějším obdobím v roce jsou vánoční svátky, kdy téměř celý národ v jednu dobu umývá pánve po smažení. Do odpadů ale lidé často vylévají i několik litrů oleje najednou, pokud používají fritézy.

„Kontejnery na použitý tuk by hodně pomohly. Chce to ale zároveň osvětu, aby lidé věděli, proč tuk recyklovat,“ zmínil Ivan Mudrák, odborník VaK Zlín na odpadní vody.

Využití má například při výrobě biopaliv nebo maziv. Zpracovávat je mohou také bioplynové stanice, které z odpadů dokážou vyrobit elektřinu, teplo nebo biometan.

Podstatné je i to, aby nádob bylo ve městech dost. Už nyní mohou lidé nosit použitý tuk do sběrných dvorů. Ve Zlínském kraji jej vybírají prakticky všechny a obce tak už v předstihu naplňují zákonnou povinnost. Naopak kontejnerů na tuky je velmi málo, podle aktuálních informací je má zhruba jen jedna desetina obcí v Česku.

Problém je ovšem v tom, že cesta do sběrného dvora hodně lidí odradí. „Není to praktické. Pokud nebudou kontejnery u domů, lidé tuky recyklovat nebudou,“ myslí si Mudrák.

A ředitel vsetínské společnosti VaK Roman Pilař je ještě skeptičtější. „Bude záležet jen na přístupu konkrétních lidí. Není možná žádná kontrola,“ upozornil.

Za pravdu jim dává čerstvá zkušenost z Hradce Králové, kde letos po dvou letech ukončili možnost recyklovat bioodpad na sídlištích. Do kontejnerů na zbytky z kuchyní lidé házeli téměř vše, čeho se potřebovali zbavit. Hrozilo tak, že běžný komunální odpad zničí zařízení na zpracování bioodpadu.

V Hradišti projekt po roce vyhodnotí

Na druhou stranu, ve Zlínském kraji je už dnes hodně obyvatel, které od recyklování tuků neodradí ani fakt, že ho musejí odnést dál než jen k popelnicím u domu. Jen ve Zlíně ročně odevzdají do sběrných dvorů několik tun použitého tuku. K třídění tady lidé přistupují obecně velmi seriózně.

Ve zmíněném Uherském Hradišti tradičně obhajují první příčky v množství vytříděného odpadu. Proto vedení města rozhodlo o rozmístění dalších recyklačních nádob. Po roce projekt vyhodnotí. „Věřím, že bude úspěšný,“ dodal starosta Stanislav Blaha.

Nádoby na sběr tuků jsou klasické plastové kontejnery o objemu 240 litrů. Mají zelenou barvu a víko uzpůsobené tak, aby se jím dala vhodit PET lahev. Ty jsou k uskladnění použitého tuku nejvhodnější. Jsou uzavíratelné a těsní.

Do kontejnerů patří výhradně potravinářské tuky. „Není možné do nich vhazovat třeba použité motorové oleje,“ upozornil Bouda. Informaci o tom, kde přesně jsou kontejnery rozmístěné, najdou lidé na webových stránkách Uherského Hradiště.

Co dělat s olejem, abyste neucpávali stoupačky i kanalizaci: