Poníkům se v Podyjí daří a tamní tráva jim chutná. Pomohli třeba broukům

  10:02
Je to už půl roku, co ochranáři přírody přivezli z Anglie exmoorské poníky, aby se pásli v Národním parku Podyjí. Odborníci teď začali vyhodnocovat jejich vliv na nové pastviny. A koně jsou podle nich pro vřesoviště i stepní trávníky jednoznačně prospěšní.

Jedenáct divokých koní bylo rozděleno do dvou stád, jedno se zabydlelo na bývalé Mašovické střelnici a druhé na západním okraji Havranického vřesoviště.

Že se vzezření pastvin díky poníkům změnilo, je jasné při pohledu přes ohradník i laikovi. Zdánlivě rovné plochy jsou nyní plné kopečků a dolíků, které byly dříve utopené ve vysoké trávě.

Původně souvislé travní porosty jsou nyní také „rozbité“ početnými chodníčky a vyleženými místy. Jednolité křoviny koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras.

To všechno už oceňují různé živočišné druhy. „Saranče vyhledává například místa s obnaženou půdou. Koňský trus je zase obývaný řadou zajímavých druhů hmyzu. Přímo v havranické pastvině byl zachycen třeba roupec sršňový. To je dravá moucha, jejíž larvy potřebují k životu právě trus velkých kopytníků,“ vysvětluje biolog Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Fotogalerie

Koně nevypásají celou lokalitu naráz, ale správci je postupně pouštějí na různé její části. Díky postupné pastvě je vypásaná plocha různorodá a nacházejí se na ní i „klidové plochy“.

Trávu spásli dřív, než se čekalo

Při pohledu na pastviny je vidět, že místní tráva koním chutná a na zdejší podmínky se velmi rychle adaptovali. K poměrně rychlému vypasení přispěla i srážkově chudá sezona letošního roku. Zatímco v Mašovicích, kde je srážkově bohatší klima i relativně vlhčí stanoviště, je trávy ještě dostatek, v Havraníkách koně první část pastviny vypásli rychleji, než odborníci předpokládali.

„Proto tam plánujeme nejpozději do nového roku vyčlenit novou část pastviny. Rozšíření obnáší vytyčení lehkého ohradníku uvnitř hlavní ohrady. Tím zajistíme koním dostatek potravy na zimu a současně odlehčíme stávajícím částem,“ popisuje Stejskal. Očekává také, že si koně v zimě více začnou všímat náletových dřevin a pomohou tak zpomalit zarůstání lokalit.

Na obou pastvinách stále probíhá detailní monitoring vlivu pastvy na brouky, motýly i rostliny. Získané údaje odborníci teprve zpracovávají. Už teď je ale podle Stejskala zřejmé, že pastva koní je pro podyjské lokality přínosná.

Během půlročního pobytu koní v jediném jihomoravském národním parku se také nestalo, že by ochránci přírody museli řešit nějaký vážnější incident, třeba že by ke koním lidé lezli, nebo je krmili.

Autor: