Špidlík se narodil 17. prosince 1919 v Boskovicích a byl nejvýznamnějším teologem žijícím v zahraničí. V roce 1940 vstoupil do jezuitského noviciátu a kněžské svěcení přijal v holandském Maastrichtu 22. srpna 1949.
Vyučoval na univerzitách v Římě. Je považován za světově proslulého znalce spirituality křesťanského Východu, propagátora české kultury a duchovního otce. Papež Jan Pavel II. jej v roce 2003 jmenoval kardinálem pro jeho celoživotní úsilí ve studiu a praktické službě pro jednotu křesťanů. Zemřel 16. dubna 2010 v Římě.
Přestože by se Špidlík sta let dožil až v prosinci, v Boskovicích si jeho odkaz připomínají takřka od začátku letošního roku. Už když kardinál zemřel, diskutovalo se ve městě, jak jeho památku uctít. Zvažovalo se pojmenování nové ulice, tuto možnost ale nakonec zavrhli kvůli délce názvu. A tak senátorka a představitelka boskovické jednoty Orel Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) navrhla, aby se na počest kardinála nechal vytvořit památník.
Výtvarnice Magdaléna Roztočilová na něm pracovala rok, v sobotu odpoledne ho poprvé mohla vidět veřejnost při slavnostním odhalení v parku naproti Špidlíkova rodného domu.
„Když jsem vymýšlela podobu památníku, hodně jsem přemýšlela nad osobností kardinála Špidlíka. Došlo mně, že on sám je umělec. Trochu jsem znervózněla, protože když má umělec vytvářet umělecké dílo, které by mělo mělo být památníkem jinému umělci, tak jde o takřka o nesplnitelný úkol. Nakonec jsem vycházela z kardinálova erbu, protože ho podstatnou část života doprovázel a rozhodla jsem se to ctít,“ vysvětlila Roztočilová.
Kompletní zhotovení památníku včetně projektové dokumentace vyšlo na 600 tisíc. Přispěl kraj, nadace ČEZ a soukromí dárci.
„Vybrali jsem Magdalénu Roztočilovou, protože jednotě Orel a skautům už vytvořila památník obětem totalitního režimu, který se nám líbil. Navíc pochází z věřící rodiny a Boskovic,“ uvedla Vítková.
