Protivečtí před lety našli zakopanou bustu Masaryka a stále ji opatrují

  8:54
Dnes si připomínáme osmdesáté výročí smrti Tomáše Garrigua Masaryka, prvního československého prezidenta. Z veřejných prostranství sice zmizely po roce 1948 jeho sochy, přepisovaly se učebnice. Občané z Protivce na Žluticku na něj ale nezapomněli.

Základní kámen Masarykova pomníku v Protivci na Žluticku byl slavnostně usazen 9. května 1948. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Místním se podařilo postavit pomník s bustou T. G. Masaryka ještě po Vítězném únoru. Dokonce v roce 1951 zaplatil žlutický místní národní výbor (MNV) sto korun za stříbrný smrk vysazený u pomníku.

Později ale pomník a jeho okolí nikdo neudržoval. Nakonec se busta ztratila, snad na příkaz žlutického MNV, snad ze zbytečné aktivity některého z místních obyvatel. Změnu přinesl až rok 1990.

Jak to ale bylo se vznikem pomníku? „Na přelomu roku 1947 a 1948 se deset soukromých zemědělců z Protivce rozhodlo vybudovat pomník. Autorem sochy byl Václav Koblížek, který pracoval jako modelář v porcelánce,“ uvádí Pavel Pekárek z občanského sdružení Protivecké kříže.

Jako odměnu měl získat maso, vejce, sádlo a peníze ze sbírky mezi protiveckými občany. Na pomníku byla také umístěna deska s nápisem: „Dál a výš a stále vpřed. A my zas k paži paž věrni až do smrti zůstanem vlasti stráž.“

Základní kámen pomníku byl slavnostně usazen 9. května 1948. Ve stejném termínu byl vysvěcen nový zvon v kapli sv. Václava. Pro místní to byla mimořádná událost. Sjeli se sem lidé ze širokého okolí, pomník odhalovali místní hasiči, večer pak oslavy pokračovaly v hostinci.

„Protivecký pomník je pravděpodobně poslední socha T. G. Masaryka odhalená v Československu po Únoru 1948. O další nevíme,“ zdůraznil Pavel Pekárek.

Ještě v roce 1951 nechal žlutický MNV zvelebit okolí pomníku. To byla ale jeho labutí píseň. Pomník začal chátrat. Rozpadl se plot a pozemek postupně zarostl křovím. V polovině 60. let minulého století se busta tajemně ztratila. Lidé na poslední Masarykův pomník zapomněli.

Nezapomněl ale František Kubeš, jeden z místních obyvatel. Hledal v okolí pomníku i na hrázi rybníka, kam měla být busta podle některých zdrojů hozena. Zlom přišel až po sametové revoluci. Více než stokilovou bustu objevil 22. března 1990 zakopanou nedaleko od pomníku v hloubce třiceti centimetrů.

Léta zapomnění se podepsala nejen na podstavci, ale i na samotné bustě. Opravil ji další z místních obyvatel František Švarc.

A 27. října 1990 se pomník opět zaskvěl ve své původní kráse. Až po dvanácti letech ho poškodil orkán Kyril. Vítr totiž vyvrátil nedaleký topol, který na bustu padl. Její opravy se pak znovu ujal František Švarc. Od roku 2002 se zde pravidelně lidé scházejí, aby si 28. října připomněli oslavy české státnosti.

Autor: