Průzkum také ukázal, že 86 procent lidí považuje plýtvání potravinami za problém, z toho 40 procent za celospolečenský. Podle odhadů se v České republice vyhodí až 25 kilogramů potravin na obyvatele ročně. Lidé chtějí ale plýtvání potravinami omezit, a to nejčastěji z finančních důvodů. Každá domácnost vydá průměrně za potraviny 22 400 korun ročně za jednoho člena.
Minimální trvanlivostí se podle Státní zemědělské inspekce označují trvanlivé potraviny jako jsou těstoviny, konzervy nebo sušenky a je možné je bezpečně zkonzumovat i po uplynutí uvedeného data, a to pokud jsou patřičně skladovány a nemají porušený obal. Potraviny nejsou po uplynutí této doby závadné, nelze ale ručit za jejich chuťové a výživové kvality. Takové potraviny podle průzkumu konzumuje po skončení minimální trvanlivosti 53 procent dotazovaných. Více než polovina Čechů ale vnímá toto datum jako ukazatel zdravotní nezávadnosti, často jej zaměňují s údajem „spotřebujte do“.
Označení „spotřebujte do“ neboli doba použitelnosti se naopak udává u rychle se kazících potravin. Po uplynutí označené doby nejsou považovány za bezpečné a mohou být zdravotně závadné. I přesto ale 48 procent lidí takové potraviny konzumuje.
Prošlé potraviny obou typů vždy konzumuje 7 procent dotázaných, často více než desetina a občas kolem třetiny. Necelá pětina naopak nikdy nekonzumuje potraviny po skončení doby použitelnosti a 13 procent po datu minimální trvanlivosti.
Více než polovina lidí uvedla, že nevyhodí více než desetinu nakoupených potravin. Necelá čtvrtina uvedla, že jejich domácnost potraviny nevyhazuje. Podle souhrnných statistik tvoří potravinový odpad zhruba 30 procent odpadu z domácností. Lidé nejčastěji vyhazují potraviny, které se zkazí, a to nespotřebované zbytky nebo výrobky s prošlým datem spotřeby. Necelá třetina dotázaných pak udává, že je alespoň občas důvodem k vyhození potravin to, že již nemají na dané jídlo chuť nebo si nandají na talíř příliš velkou porci.
Podle odhadů se v České republice vyhodí asi 6,4 procenta celkové produkce potravin, což je ve srovnání s jinými státy Evropské unie relativně málo. I přesto ale jde o více než 254 tisíc tun potravin ročně. Dotázaní v průzkumu uváděli, že by rádi plýtvání omezili. Více než 77 procent z nich kvůli finanční úspoře, tři pětiny kvůli úspoře času na přípravu nebo nákup jídla.
