Proti roku 2016 klesl počet nasazených odposlechů o 917. Ukončeno bylo v loňském roce 5800 odposlechů v rámci 934 spisů. Průměrná délka nasazení se zkrátila o den na 101,6 dne. Do hledáčku policejní techniky se nejčastěji dostávají podezřelí z drogové nebo násilné činnosti, tedy dealeři, vrazi, vyděrači nebo pachatelé loupeží.

Poměrně časté je také nasazení odposlechů při odhalování úplatkářství, zločinného spolčení, zneužití pravomoci veřejného činitele nebo daňových podvodů. Ve 28 procentech kriminalisté žádali o povolení odposlechu kvůli organizované trestné činnosti.

Ve třech čtvrtinách případů vedlo nasazení odposlechu k získání informací, které bylo možné využít v trestním řízení. V téměř 1500 případech se na jejich základě podařilo přímo zadržet pachatele trestné činnosti. Při 726 povolených odposleších narazili kriminalisté při vyhodnocování na trestnou činnost někoho úplně jiného, než na koho měli políčeno.

Analýzu odposlechů dostanou po vládě poslanci z komise zvané velké ucho. Šéf komise pro kontrolu použití odposlechu Tomáš Vymazal (Piráti) je ale k údajům v ní skeptický. Podle jeho slov nevypovídají počty odposlechů ani doba jejich nasazení o ničem. Statistiku ovlivní to, kolik se jich v daném roce ukončí, což může mimojiné záležet u na velikosti organizovaných skupin. Další z členů komise Pavel Žáček (ODS) považuje trend za pozitivní, upozornil ale, že je kontrolován jen malý segment odposlechů. Podle jeho slov jsou kontrolovány jen odposlechy policie používané v operativním řízení. Z toho pohledu lze trend hodnotit jako pozitivní, protože odposlechy jsou velmi závažné zásahy do občanských práv.

Vymazal i Žáček se shodli na tom, že mnohem závažnější, než to, zda počet odposlechů klesá, je fakt, zda plní státní orgány informační povinnost. Na komisi se obracejí občané, kteří mají pocit, že byli odposloucháváni nezákonně. Podle Vymazala má orgán, který odposlech povolil, ze zákona povinnost informovat dotčenou osobu o tom, že byla odposlouchávána. Na soudech a státních zastupitelstvech se o tom ale nevede žádná evidence, takže komise ani neví, do jaké míry žalobci a soudy tuto povinnost plní. Lidé, kteří se totiž o odposlechu nedovědí, se nemohou proti příkazu bránit u Nejvyššího soudu.

Vymazal tak zadal spolupracovníkům vypracovat novelu zákona o státním zastupitelství, která by žalobcům nařizovala držet evidenci a dodržovat zákonnou povinnost vyhovět informační povinnosti. Zvažuje také možnost, aby byla povinnost informovat i třetí osoby, na které odposlechy nemířily, že byly zachyceny na záznamu.

Dlouhodobé nedodržování zákonné povinnosti je podle Vymazala vážné a je třeba komunikovat s ministerstvem spravedlnosti. Pokud totiž dosud nebrali velké ucho vážně, je třeba to změnit.