Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, jejž má redakce MF DNES k dispozici, Jiří Lněnička nedodržel povinnost soudce.

„Tou je vykonávat funkci svědomitě a zdržet se všeho, co by mohlo důstojnost soudcovské funkce ohrozit nebo narušit důvěru v nezávislou, nestrannou a spravedlivou justici,“ píše v rozhodnutí předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který rozhodl o výtce pro Lněničku.

Trestu pro soudce se od března domáhal spolek Šalamoun na podporu nezávislé justice. Ten rovněž Nejvyšší soud žádal, aby byl Lněnička zbaven funkce.

„Pan Lněnička nerespektoval závazný názor vyjádřený dvakrát Nejvyšším soudem a opakovaně se pouštěl do odlišného hodnocení důkazů a do spekulací, které neměly podklad v obsahu provedených důkazů. Přitom přehlížel zjevnou manipulaci s provedenými důkazy ze strany ostatních orgánů činných v trestních řízení a tyto skutečnosti bagatelizoval,“ řekl pro MF DNES Luděk Nečesaný, otec Lukáše Nečesaného.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal má za to, že soudce Lněnička nevhodně kritizoval i postup ministryně spravedlnosti. „Nevhodný byl také komentář k rozhodnutí prvního stupně, jehož rozsudek pouze zkopíroval,“ uvádí dále v odůvodnění.

Šámal míní, že Lněnička svým výrokem zpochybnil správnost vlastního rozhodnutí, ale také postup předešlých soudních řízení. „Vyjádření byla nevhodná a neuctivá vůči osobám zapojeným do předmětných řízení. Rovněž byla v rozporu se zákony a vedla k dehonestaci justice jako celku,“ píše v rozhodnutí.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Se závěry soudce Pavla Šámala souhlasí i spolek Šalamoun. „Udělení výtky soudci ze strany předsedy Nejvyššího soudu je věc zcela ojedinělá a naprosto unikátní. Spolek Šalamoun oceňuje nejen postup předsedy Nejvyššího soudu, ale i sebereflexi nad naprosto bezprecedentním postupem předsedy senátu Jiřího Lněničky,“ říká místopředseda Spolku Václav Peričevič.

Ten však upozorňuje i na další Lněničkovy přešlapy. „V nedávné době opět způsobem zcela nevídaným změnil u obžalovaného L.T. výměru jeho trestu za pokus o vraždu ze 7 let odnětí svobody na trest podmíněný. A to při stejné právní kvalifikaci, stejném skutkovém ději, stejné důkazní situaci a bez provedení jakéhokoliv z důkazů ze strany Vrchního soudu,“ podotýká Peričevič.

Nadnesl, zda má Lněnička stále sedět za soudcovským stolem: „Z našeho pohledu skutečnost, že Vrchní soud tak zásadně změní výměru trestu, značí, že se Lněnička doslova ‚utrhl ze řetězu‘. A pokládáme si otázku - má tento soudce, který nechová úctu ke svým kolegům a vydává podobná ‚překvapivá‘ usnesení, je vůbec způsobilý nosit talár?“

Spor trval šest let, mladík musel nastoupit do vězení

V kauze Lukáše Nečesaného obžaloba tvrdila, že tehdy dvacetiletý student gymnázia udeřil 21. února 2013 kadeřnici několikrát do hlavy polenem a sebral jí přes deset tisíc korun. Žena nejprve Nečesaného jako agresora nepoznala, později jej však označila za útočníka.

Mladík vinu v od začátku komplikovaném procesu popíral. „Skutek, který mi je kladen za vinu, jsem nespáchal. Je odporným činem a modlím se, aby pravý pachatel byl konečně potrestán,“ prohlásil Nečesaný u soudu v září 2017 (více čtěte v článku Modlím se za potrestání pravého pachatele).

Krajský soud Nečesaného nejprve potrestal 16 lety vězení, vrchní soud mu trest snížil na 13 let. Nečesaný strávil za mřížemi 1,5 roku, poté se dostal na svobodu po zásahu Nejvyššího soudu. Po nových verdiktech se do vězení na půl roku vrátil, po dalších rozhodnutích soudů se ale znovu dočkal propuštění.

Vrchní soud do šest let trvajícího případu Lukáše Nečesaného zasáhl několikrát. Zrušil odsuzující a poté i zprošťující verdikty Krajského soudu v Hradci Králové. Vrchní soud v Praze se musel podle nálezu Ústavního soudu zaměřit na to, aby identifikoval a odůvodnil konkrétní pochybení krajského soudu.