Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Protekční zóna kolem Kvasin má problém, ohrožuje pitnou vodu

  9:56
Rozšiřování průmyslové zóny Solnice-Kvasiny by mohlo ohrozit velké zásoby podzemní vody životně důležité pro Rychnovsko i Hradecko. Upozornily na to analýzy odborníků, které přišly se zpožděním. Projektanti slibují problémy řešit. Podle kritiků ale nejspíš nebude vůle výrazněji zasáhnout.

Kamiony u brány do závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku. | foto: Lukáš Urban

Několikamiliardový projekt má takřka bezvýhradnou podporu. Teprve když už jeho příprava šlapala na plné obrátky, se zděšením se zjistilo, že 160hektarové území zasahuje do takzvaného hydrogeologického rajónu Podorlická křída povodí Orlice.

Fotogalerie

V krátkosti lze shrnout, že podle některých názorů až překotný růst zóny znamená významné ohrožení pro obrovské zásoby pitné vody.

„Tento hydrogeologický rajón patří mezi klíčové hydrogeologické struktury České republiky a je jednou z nejvýznamnějších zdrojových oblastí Východočeské vodárenské soustavy,“ konstatuje například velmi podrobná analýza Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV), která se zabývá ochranou povrchových a podzemních vod.

Haly a plochy v zóně budou jako poklička bránit vsakování vody

Budoucí průmyslová zóna by mohla fungovat jako jakási poklička, která by v unikátním území mohla bránit zasakování srážek z Orlických hor. Zóna nešťastně zasahuje do úzkého pruhu, který vede od Nového Města nad Metují přes Dobrušku až k Rychnovu nad Kněžnou, kde srážky díky ideálním podmínkám nejrychleji zasakují do spodních vod.

„Zdroje podzemní vody pro Rychnov nad Kněžnou jsou ohrožovány intenzivním rozšiřováním industriálního parku Solnice Kvasiny do prostor výchozů křídového kolektoru, kde dochází k dotaci zásob podzemních vod. Tím je podzemní voda v kolektoru ohrožována jak v množství, tak i kvalitě,“ stojí ve studii nazvané Rebilance zásob podzemních vod, kterou zpracovala společnost Česká geologická služba.

„Tento poměrně úzký pruh země by se neměl zastavovat, aby se odtud neodváděla voda. Samotná Škodovka neznamená tak velký problém, ale s růstem průmyslové zóny nám současně roste obrovský problém, který se podceňuje,“ upozorňuje krajinný ekolog a současně krajský zastupitel Martin Hanousek (Strana zelených a Piráti).

„Ochuzujeme se totiž o nejdůležitější zdroj pitné vody pro Rychnov i Hradec Králové, protože je riziko, že všechny vody, které se zasakovaly do podzemních zdrojů, se nově odvedou do povrchových vod, tedy do kanalizace anebo potoků. Navíc všechno jde strašně rychle kvůli celostátní prioritě,“ dodává Hanousek.

Projektanti navrhnou řešení pro podzemní zdroje

„Víme o tom a samozřejmě se tomu intenzivně věnujeme. Zadali jsme zpracování projektové dokumentace na centrální zónu a součástí je i řešení zdrojů podzemní vody, nyní se například v území připravují hydrogeologické vrty, které budou podkladem pro zpracování hydrogeologické studie a určí povinnosti budoucích investorů,“ ubezpečuje Jana Jiráňová, vedoucí Centra průmyslových zón v Královéhradeckém kraji.

„Zkrátka musíme nastavit takové technické řešení, aby se dešťové srážky vsakovaly a zároveň používaly pro technologické účely v maximální možné míře. Věnujeme se tomu opravdu intenzivně, abychom naplnili literu zákona a v budoucnu nenarazili při projednávání územního rozhodnutí,“ vysvětluje Jiráňová.

Zóna má bezhlavou podporu bez domýšlení, zní kritika

Zároveň však vyvstávají pochybnosti. Průmyslová zóna má totiž tak masivní podporu ze všech stran, že se někteří lidé neubrání úvahám o nestrannosti průzkumu.

„Růst zóny má všechny trumfy. Já nevěřím tomu, že je možné udělat hydrogeologický průzkum, který řekne, že je něco špatně. A když bude dobrý, bude možnost udělat oponentní posudek? Velmi pochybuji, protože jiná možnost než vznik průmyslové zóny není. Je to bezhlavá podpora bez domýšlení, zda to tomu území nemůže uškodit,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z lidí, který je s projektem detailně obeznámen.

„Podle mě se toho už moc zachránit nedá, hrubě se to podcenilo, protože kdyby se zóna posunula jen o půl kilometru, bylo by po problému. Je to hrozné už jen z toho pohledu, že vodní nádrž v Pěčíně je oproti této oblasti úsměvně zanedbatelná,“ hodnotí Martin Hanousek.

„Ministerstva životního prostředí a zemědělství by zdroje podzemních vod měla mít jako nejvyšší prioritu, protože my si zároveň zaděláváme i na bezpečnostní riziko. Prostě je potřeba dohlédnout, aby v Kvasinách nebyly jakékoli sklady chemikálií a aby výroba a skladování byly co nejčistější,“ míní krajinný ekolog Hanousek.

„Normální postup by byl nejdříve tu věc řešit v územním plánu, a ve vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Jenže bohužel se to jaksi zanedbalo,“ uzavírá i zdroj redakce.

Zástavba v okolí Kvasin ochuzuje jímací území Litá

Doporučení VÚV je také zcela jasné a srozumitelné, byť konkrétní opatření chybí.

„Ochrana území spočívá v bezvýhradném zachování odtokových koeficientů a o zasakování veškeré srážkové vody do vod podzemních. Negativním příkladem může být rozsáhlá zástavba území v oblasti Škoda Auto Kvasiny, kde je většina srážkových vod oproti stavu před zástavbou odváděna do povrchových recipientů a tím je ochuzován přítok vody do vodárensky využívaného kolektoru v jímacím území Litá, případně i Rychnov nad Kněžnou,“ stojí ve studii.

Přestože vláda letos slíbila šest miliard korun na podporu veřejné infrastruktury kolem průmyslové zóny (více v článku Vláda znásobila miliardy pro Rychnovsko zatížené rozvojem průmyslu), po volbách zcela hladký chod stroje přece jen začal trochu skřípat.

„Pracujeme na připravovaných akcích dle usnesení vlády, nicméně prozatím nefungují ministerstva, která nejsou přímo zainteresována, a tak stále čekáme na uvolnění peněz ze zdrojů, například ministerstva zdravotnictví či ministerstva pro místní rozvoj. Navíc je stále takové vládní vakuum a neví se, co bude dál. Doufáme, že finance budou uvolněné tak, jak mají, a dojde k naplnění usnesení vlády,“ dodává Jana Jiráňová.