Plzeňský Prazdroj otevřel novou varnu, ležáku vyrobí o třetinu více

  15:26
Plzeňský Prazdroj zvyšuje téměř o třetinu kapacitu výroby prémiového piva Pilsner Urquell. Oblíbeného ležáku zvládne nyní vyrobit 3,5 milionu hektolitrů ročně. Investice do nové technologie, varny a cylindrokonických tanků přišly na 280 milionů korun.

Rostoucí poptávka a navýšení exportu na nové trhy jsou hlavní důvody, proč se Plzeňský Prazdroj rozhodl investovat do rozšíření výroby piva Pilsner Urquell.

Nejvíce prostředků pivovar vložil do rozšíření varny. Její součástí je nová vystírací káď, dva měděné rmutovací kotle, scezovací káď a mladinová pánev. Zbytek peněz firma použila na nákup a instalaci deseti nových cylindrokonických tanků.

„Pilsner Urquell je naší vlajkovou značkou a poptávka po ní stále roste. Práce na rozšíření výroby začaly loni na podzim a byly dokončeny koncem letošního dubna. V současné době začínáme s plnou výrobou,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Nové možnosti pro export se otevřely především v Asii.

Investice do výroby

„Největší potenciál je momentálně v Číně. V obchodu s pivem se zde vytvořily dvě kategorie, které významně rostou. Jednou jsou - stejně jako na celém světě - minipivovary a druhou importovaná piva. Především mladá generace obdivuje evropské značky. Pilsner Urquell je už nyní velmi úspěšný například v Jižní Koreji. S exportem do Japonska začal plzeňský pivovar letos v dubnu,“ vysvětluje Ryoichi Kitagaw, zástupce japonské pivovarnické společnosti Asahi, pod jejíž křídla Plzeňský Prazdroj od loňského roku patří.

Instalace nové technologie, díky které podnik zvládne vyrábět 88 tisíc hektolitrů ležáku týdně, nebyla jednoduchá.

Obtížné bylo usazení nové scezovací kádě. Nerezová nádoba má průměr deset metrů, váží přes 45 tun a řadí se tak mezi největší scezovací kádě v celé zemi. Podobně náročná byla i práce s cylindrokonickými tanky.

„Ty cestovaly na lodích po moři, poté po Labi a dále se vezly na specializovaných nákladních vozidlech do Plzně. Když jsme je v pivovaru přesouvali pomocí podvalníků, měli jsme mezi budovami na každé straně jen několik centimetrů místa. Obří jeřáby potom tanky usadily na konstrukci budovy. Vyladění technologie bylo náročné a vyžádalo si několik týdnů testování,“ doplňuje projektový manažer Tomáš Kosmák.

Nové varně dnes při slavnostním otevření požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub.

„Dobré věci se dělají společně. Někdo dělá základy, někdo na nich staví. A já bych si přál, abychom pokračovali v tom, co zde začalo před více než sto lety. Když věci děláme s dobrým úmyslem a vložíme do nich svůj um, posouváme je dál. Věřím, že se zde bude konat dobrá práce, která bude pomáhat lidem, aby se po práci mohli zaslouženě osvěžit a byli otevření setkávání nad mokem, který dává možnost popovídat si, diskutovat a prožít něco hezkého,“ řekl Tomáš Holub. 

Autor: