Ta podle nich trpí hlavně tím, že ji netvoří menší pole, jako třeba v Bavorsku či Rakousku, ale velké lány. Výjimkou nejsou třeba ani padesátihektarové plochy.
Podle starostů, kteří s budováním cest už začali, mají tyto akce velkou budoucnost. Meze by zároveň sloužily jako cíl mnoha procházek lidí a pokud následně obce podél cest vysadí stromy či keře, budou i útočištěm živočichů.
„Budeme posílat výzvu každé obci v Plzeňském kraji se vzkazem: Zatravněte jednu cestu, pomůžete krajině. Když to udělá 100, 200, 500 obcí, bude se jednat o tak velké opatření, které by nezařídila žádná komise na ministerstvu bojující proti suchu,“ popsal starosta Spáleného Poříčí a náměstek hejtmana Plzeňského kraje Pavel Čížek (STAN). Podle starostů je nutné, aby se obce o své cesty zasazovaly, jinak totiž mohou skončit u soukromníků a vstup do krajiny bude omezený.
Starostka Kozolup Michaela Opltová (STAN) uvedla, že byla překvapená, jaký je o procházky mezi lidmi zájem. Obec totiž dostala zpátky ovocný sad, který už zčásti obnovila včetně kilometrové cesty, která vede z centra obce.
„I když cesta není v našem majetku, ale vlastní ji zemědělec, po domluvě s ním byla obnovena. Přestože jsme tam zatím zasadili jen pár stromů, místní tam chodí. Až mě překvapuje, kolik zájemců tento cíl přilákal,“ popsala Opltová.
Na procházky tam podle ní chodí nejen místní, ale lidé z celého okolí. A protože jsou Kozolupy blízko krajského města, tak i lidé z Plzně, kteří přijíždějí třeba na kole. „Je to pro ně ideální dojezdová vzdálenost,“ popsala Opltová. Ta by si přála, aby česká krajina byla co nejvíce otevřená a protkaná cestami.
Čížek upozornil, že v současné době je jedna z posledních možností, kdy se mohou obce o vlastní cesty přihlásit. Nikdo jiný podle něj cesty obnovit nemůže.
„Musí to udělat obce, ty mají největší pravomoci, protože zpracovávají územní plány. Šance je v době, kdy se v obci dělají pozemkové úpravy. Pak je nutné nezapomenout na cesty, jinak by mohly skončit sloučené s nějakým soukromým pozemkem. „Když cesty vydržely v mapách celá staletí, neměly by zmizet právě teď,“ upozornil Čížek.
Ve Spáleném Poříčí prý obnovují cesty už léta. „Každý rok děláme jednu až dvě,“ přiblížil Čížek. U části už prý vysadilo město i aleje. Jednu z těchto cest nyní navíc vyčlenilo pro vybudování cyklostezky na trase z Plzně do Brd. „Je obecní, zatravněná a snadno tam uděláme drťový povrch,“ popsal Čížek.
Ve Spáleném Poříčí organizovali také projekt Cesta otevřená mezi Blovicemi a Spáleným Poříčím, kde vznikla zatravněná cesta a lidé tam chodí na procházky a jezdí na kole, stejně jako po obnovené cestě mezi Spáleným Poříčím a Milínovem. „Další cesty máme sice obnovené, ale nejsou zatím napojené na širší strukturu a jsou takzvaně v záloze,“ popsal Čížek.
Ne vždy ale snahu starostů vyslyší stát, který zastupuje Státní pozemkový úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„V Kozolupech se nám stalo, že jednu důležitou cestu koupil soukromník od pozemkového úřadu, přitom cesta vedla po části mezinárodní cyklotrasy 37 označované jako Paneuropa Radweg spojující Česko, Německo a Francii. Tato část se pak musela překládat a vede jinudy,“ posteskla si Opltová.
Podobné zkušenosti má i starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka (STAN). Podle něj se oba úřady chovají k obcím velice macešsky.
„Je to velká škoda pro obce, pro zájemce o procházky ve volné krajině, obecně pro kvalitu krajiny. Státní pozemkový úřad část pozemků, kde vedly historické cesty, prodal. Ještě pořád je šance zbytek zachránit, ale o cesty musí obce usilovat,“ upozornil Libor Picka.
