Kontejnery na vyhořelé palivo pro jaderné elektrárny vyrábí firma v Plzni od poloviny 90. let minulého století. Vyrobila jich přes 400 pro elektrárny v řadě evropských zemí.
„Nový kontejner splňuje všechny mezinárodní normy odolnosti pro havarijní situace. Odolá při pádu z výšky devíti metrů na absolutně tuhou podložku, pádu z jednoho metru na trn, odolá tlaku, který vyvine sloupec vody vysoký 200 metrů, zvládne žár 800 stupňů po dobu půl hodiny,“ vyjmenoval některé z vlastností kontejneru pro bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva mluvčí společnosti Jan Stolár.
Vývoj tohoto typu zařízení začal ve společnosti v roce 2012.
Ve středu v hale v hlavním škodováckém areálu ukládal jeřáb nádobu v modré barvě pro použité palivo na speciální vagon. Jeřábník musel 105 tun vážící kontejner usazovat do konstrukce na vagonu s milimetrovou přesností. Vše ještě jistilo několik dělníků přímo na vagonu.
V letošním roce do Temelína odjíždí jeden kontejner, v dalších letech to může být až šest ročně. Do Temelína je budou dodávat podle podepsané smlouvy se společností ČEZ až do roku 2035. Navíc v roce 2021 začnou dodávky kontejnerů i do elektrárny v Dukovanech.
Cena jednoho zařízení pro uložení 19 aktivovaných tyčí paliva se počítá v desítkách milionů korun.
Po šedesáti letech se odpad přeloží, odveze, nebo využije
V aktivní zóně reaktoru temelínské elektrárny jsou tyče s palivem aktivní čtyři roky. Po jejich vyjmutí jsou pak dalších 10 let ve speciálním bazénu s použitým palivem, kde se dochlazují. Pak jsou palivové soubory ukládané do takovýchto speciálních kontejnerů a v nich transportované do skladu použitého paliva v areálu elektrárny.
Co se stane s plnými kontejnery po 60 letech, po kterou výrobce zaručuje jejich nepropustnost? Člen představenstva Škoda JS František Krček nastínil tři možné varianty.
„Pokud nebude nikdo nic dělat, po 60 letech se použité palivo přeloží v meziskladu do dalších kontejnerů, jako jsou tyto. Teď se hodně diskutuje o druhé možnosti, a to je přeložení paliva do kontejnerů na trvalé uložení, pokud bude v některé lokalitě v České republice takový sklad vybudovaný. Třetí možnost, která je asi nejsofistikovanější, je toto palivo přepracovat a využívat je dál, protože v palivu je i po vyjmutí z reaktoru pořád obrovský energetický potenciál. To není jednoduše řečeno vyhořelé na nulu,“ vysvětlil František Krček.
I když vytipovaných lokalit pro úložiště jaderného paliva je v České republice několik - a to včetně míst v Plzeňském kraji - definitivní rozhodnutí nepadlo. Protestují proti nim zejména obyvatelé z dotčených lokalit.
