Mimořádný objev souvisí s restaurátorskou obnovou raně barokního portálu, který byl v roce 1666 vložen do monumentálního portálu románského, v podstatě jako do montážního otvoru. Současně restaurátoři zajistí konzervaci románského portálu a jeho nezbytnou statickou sanaci.
„První přesvědčivá zjištění, která vedla k závěru, že západní průčelí kostela je románské, spadají až do roku 1996,” sdělil garant Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu, který se výzkumem plaského kostela dlouhodobě zabývá.
Průzkum z lešení souvisel s přípravou opravy západního průčelí, provedenou v letech 2004 a 2005. V této souvislosti Zdeněk Chudárek objevil doposud neznámý, po konstrukční stránce zcela ojedinělý románský portál a o něco později překvapivě v sondě pod zazdívkou i reliéfní tympanon.
Podle stavebních souvislostí, ověřených dosavadním výzkumem, byl portál budován ve dvou fázích od 50. až 60. let 12. století. Dokončen byl v původní koncepci pravděpodobně v 70. letech. 12. století.
Tympanon je jedinečný rozměry i výzdobou
Tympanon je svou výzdobou a rozměry i v cisterciáckém prostředí jedinečný. Ikonografickým programem i rozměry je plaskému tympanonu blízký tympanon ze zaniklého francouzského cisterciáckého konventního kostela v Sturzelbronu (1143) a také tympanon z původního kostela sv. Mikuláše v polské Konskii, který patrně také s cisterciáckým prostředím souvisí.
Na rozdíl od Plas, kde je tympanon dochovaný na původním místě, jsou oba uvedené tympanony již jen relikty zaniklých staveb. Podle Zdeňka Chudárka má reliéfní výzdoba tympanonu mimořádný symbolický obsah.
„Jeho zvláštností je dvojice procesních křížů, situovaných po stranách pole vertikálně půleného sloupem s hlavicí, zatímco obvykle je u románských tympanonů kříž umístěn centrálně. Tympanon tak může symbolizovat dvě formy života, a to života pozemského a věčného,“ konstatuje.
Kříže jsou doprovázeny výraznými motivy stromů, které tak mohou být symbolem života i smrti. Kruhové emblémy nad rameny křížů představují patrně slunce a měsíc, emblémy po stranách při dolním okraji souvisí se základním dělením tympanonu. Nápadná je zvláště rozeta, která snad symbolizuje vegetaci ráje.
Restaurátoři Jan Bradna a Tomáš Váňa na objev narazili v rámci prací souvisejících s dokončením oprav fasád a restaurováním mobiliáře kostela.
Archeology překvapil divý muž ze středověku
Jiný překvapivý nález zaznamenali archeologové v Plasích už v dubnu. Během stavebně-historického průzkumu při obnově bývalého konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie našli vzácný artefakt z období středověku.
„V hloubkové sondě byla odhalena figurální konzola gotické žebrové křížové klenby s motivem divého muže, kterou lze datovat do počátku 14. století,“ uvedl Zdeněk Chudárek.
Středověký prvek badatelé objevili při průzkumu torza románské severní kaple. Umělecká hodnota díla ukazuje na doposud nepoznanou vysokou kvalitu významné etapy stavebních dějin plaského kostela.
Rozsáhlá rekonstrukce svatostánku odstartovala na začátku letošního roku.
V interiéru kostela se obnova týká zejména umělecky mimořádně hodnotného oltáře a dalšího vybavení, zvnějšku se dokončení oprav dočkají raně barokní fasády. Celá akce je financována z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu.
