Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíce lidí sledovaly konvoj a tleskaly válečným veteránům v Plzni

  19:46
Více než dvě stovky vojenských vozidel včetně historický tanků a mnoho proslulých terénních jeepů projelo v sobotu dopoledne Plzní po Klatovské třídě. Jednalo se tradiční vojenskou přehlídku, která je patrně neoblíbenějším bodem programu plzeňských Slavností svobody při oslavách výročí osvobození města americkou armádou na konci druhé světové války.

Jeepy vezly několik válečných veteránů z USA a Belgie, kteří pomáhali v roce 1945 osvobodit západní Čechy. Akci sledovaly desítky tisíc lidí, kteří tleskaly zejména veteránům, k nimž patřili například Earl Ingram, James Duncan nebo George Thompson. S veterány jel v konvoji i vnuk legendárního amerického generála Pattona George Patton Waters.

Fotogalerie

Část historických vozidel dojela kolem poledne až na náměstí Republiky, což mnoho lidí využilo k osobnímu setkání s veterány. Ti přitom rozdávali autogramy a fotografovali se s každým, kdo měl zájem.

Václava Nováková přijela na oslavy z Prahy a šla políbit Earla Ingrama, se kterým se zná. „Jezdím na slavnosti pět let a pokaždé ode mě dostane pusu. Je to můj oblíbenec,“ vysvětlovala Nováková. Narodila se v roce 1944 a o konci války v Plzni slyšela od rodičů.

„Američané tehdy bombardovali Škodovku, což ovšem předem oznámili a varovali. Otec byl chirurg, vzal sanitku a rodiče nás vezli do Přeštic k dědečkovi. Nad silnicí letěl americký bombardér, tak nás hodili do příkopu a zakryli vlastním tělem. Táta říkal, že si viděli přímo do očí s americkým pilotem. V tom pohledu bylo velké pochopení a bombardér se najednou zvedl a odletěl,“ líčila Nováková. Zároveň řekla, že má pocit, že Plzeň je i kvůli osvobození Američany hodně „západní“.

Když veterán Earl Ingram vzpomínal na osvobození města, tvrdil, že ty dny měly neopakovatelnou atmosféru: „Tehdy jsem viděl ty nejšťastnější a nejvděčnější lidi v celém svém životě.“

Slavnosti svobody v Plzni vyvrcholí v neděli v 16 hodin hlavní vzpomínkovou akcí u památníku Díky, Ameriko!.