Projekt úprav vzešel z architektonické soutěže a počítá s výraznou přeměnou poměrně velkého veřejného prostoru. Cílem má být jeho oživení, zklidnění automobilového provozu. Má zmizet asfalt, počítá se s rozšířením chodníků.
Nevoli ovšem vyvolala nedávno zveřejněná informace, že na náměstí se podle dokončené studie architektonické kanceláře re:architekti plánuje pokácení více než 90 z celkového počtu 136 stromů. Na hlavním prostranství před kostelem Panny Marie Růžencové mají padnout zhruba dvě třetiny kaštanů.
Na záchranu stromů se rozjela podpisová akce, k níž se už připojilo víc než šest set lidí. Těm nestačí slib zástupců architektů nebo představitelů města, že se počítá s vysázením nových stromů.
Ještě před signatáři petice se k rozsáhlému kácení téměř stovky stromů negativně vyjadřovali zástupci Správy veřejného statku města Plzně nebo odboru životního prostředí městského obvodu Plzeň-Slovany. Podle dendrologického posudku je na náměstí pouze zhruba dvacet stromů ve špatném stavu.
K projektu na obnovu náměstí se nyní chystá dokumentace k územnímu řízení. Plán tedy není definitivní a může se změnit. Svou váhu přitom mohou mít jak protesty veřejnosti, tak stanoviska dotčených institucí. Se samotnými úpravami se má začít až v roce 2020.
Odpůrci kácení: Architekti na náměstí bydlet nebudou
K lidem, kteří stáli za vznikem podpisové akce, patří Hana Borova. „Připadá mi absurdní, že je vůbec potřeba bojovat za záchranu tolika zdravých stromů na náměstí, ze kterého se v létě čím dál tím víc stává horká lázeň,“ prohlašuje.
Říká, že nechápe, proč stromy a tráva musí ustupovat architektonické vizi, když se z parku má stát zase především park. Připomíná, že jiní účastníci architektonické soutěže svým návrhem dokázali, že je možné trávu naopak doplnit a kácet asi jen 50 stromů.
Hana Borova upozorňuje, že zastánci návrhu kanceláře re:architekti na náměstí bydlet nebudou. „Připadá nám, že celá koncepce obnovy při řešení zeleně nebere ohled na obyvatele náměstí,“ uvedla.
Místostarosta Plzně-Slovan Jan Fluxa (TOP 09) tvrdí, že se jeho úřad protestem lidí bude zabývat.
„Vlna nevole je velká. Chceme od architektů ke každému stromu důvody, proč tam má nebo nemá být. Pak bude záležet na argumentech. Určitě to nehodíme za hlavu. Chceme o tom mluvit a zorganizovat ještě procházku po náměstí, kde se budou v jednotlivých případech uvádět důvody pro a proti kácení,“ sdělil Jan Fluxa.
Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) by se rád držel projektu, který zvítězil v architektonické soutěži. „Stromy v centrální části zůstanou a budou vysazeny nové,“ řekl Šindelář. Tvrdí, že ke kácení jsou navržené stromy, které rekonstrukci náměstí nepřežijí. Domnívá se, že bez toho by projekt nové podoby Jiráskova náměstí nevznikl.
„Chápu, že se lidem nelíbí kácení, ale my tam ty stromy vrátíme. Je možné zajistit takové, které mají pořádný kmen a korunu,“ konstatoval. Náměstek nicméně připustil, že by se ještě počet stromů určených ke kácení mohl snížit. „To je možné, není vydané územní rozhodnutí a stavební povolení,“ uvedl.
Nina Myslíková z odboru životního prostředí úřadu městského obvodu Plzeň-Slovany připomenula, že podmínky kácení stromů na náměstí jsou dané zákonem. Lze kácet ze závažných důvodů po zhodnocení estetického a funkčního významu dřevin.
„Dendrologické hodnocení říká, že zhruba dvacet stromů tam není zdravých a nemá perspektivu do budoucna. Tam závažný důvod ke kácení bude. Zbývá nám řada stromů, u kterých není závažný důvod kácení a já ho tam stále nevidím,“ prohlásila Nina Myslíková.
