Oddělení také žádá, aby se na ústecké pracoviště, které zabezpečuje také Děčínsko a Teplicko, lidé obraceli jen v opravdu vážných případech (o krizi plicního v Masarykově nemocnici zde).

Provoz ambulance i oddělení se 65 lůžky momentálně zajišťují pouze tři plně kvalifikovaní lékaři, dříve to přitom bylo jedenáct doktorů.

„Situace je stále stejná, lékaři na plicním oddělení pracují nadoraz,“ řekl Josef Liehne, ředitel ústecké nemocnice, kterou spravuje Krajská zdravotní.

Byť má plicní výrazný podstav, je podle Liehneho stále schopno po domluvě zajistit pacientům specializované vyšetření v jiné severočeské nemocnici. 

„Jde vlastně o redistribuci pacientů. Jde o to, aby se k nám neposílaly jednoduché případy, které lze vyřešit na okresech. Když má někdo zápal plic, může být hospitalizován třeba na interně v litoměřické nemocnici. K nám by měli lékaři posílat jen komplikované stavy nebo nádorová onemocnění,“ vysvětlil Liehne.

Na nižší počet lékařů vychází ještě víc zákroků než loni

Ovšem pouze s třemi atestovanými lékaři nemůže oddělení dlouhodobě vydržet. Loni zde bylo provedeno 12 888 ambulantních vyšetření a hospitalizováno 1 621 pacientů. Za letošní první čtvrtletí se uskutečnilo 3 302 vyšetření a 434 hospitalizací. 

Na nižší počet lékařů vychází ještě více zákroků než loni. „Lékaře intenzivně hledáme. Nyní je v jednání příchod lékaře z Ukrajiny. Další omezení péče zatím neplánujeme, naopak se snažíme oddělení vylepšit, abychom nové lékaře přilákali,“ sdělil Liehne.

Okolní nemocnice zatím vyšší nápor pacientů zvládají, otázka ale je, jak dlouho to vydrží například finančně.

„Příjem hospitalizovaných i ambulantních pacientů zvládáme. Kdo ale nestíhá, jsou zdravotní pojišťovny, které úhrady za tento nárůst odmítají proplácet,“ uvedl Jaroslav Míč, ředitel duchcovské nemocnice, které tak už nyní chybí 1,3 milionu korun.

Neproplácení péče za rostoucí počty pacientů

Neproplácení péče za narůstající počty pacientů ze strany pojišťoven v roudnické nemocnici došlo tak daleko, že se letošní nárůst pacientů o desítky procent rozhodla regulovat. 

„Situace je naprosto nesmyslná. Když ošetříme více pacientů, ty nám na základě regulací nikdo nezaplatí. A musíme za rok či dva ošetřit toto navýšené a nezaplacené množství, abychom dostali stejné peníze. To v konečném důsledku nenutí specializovaná centra a fakultní nemocnice přebírat pacienty a dostat se do této situace také,“ podotkl ředitel roudnické Podřipské nemocnice Tomáš Krajník.

Podle šéfů severočeských zdravotnických zařízení bohužel v poslední době obecně platí, že je stále těžší pacientům zajistit specializovanější péči. Pacient je třeba hospitalizován v Litoměřicích a potřeboval by se dostat na oddělení některé z fakultních nemocnic, jež disponují kvalitnějším vybavením i lékaři specialisty.

„Velmi se zhoršila dostupnost péče specializovaných a ‚vyšších‘ zdravotnických zařízení, která by pacienta mohla převzít. To je velmi stresující nejen pro pacienty, ale i naše odborné lékaře. Dostupnost péče je velmi komplikovaná a v mnohém musíme spoléhat na dlouhodobé osobní vazby a na vytrvalost lékařů,“ posteskl si ředitel litoměřické nemocnice Radek Lončák.

Podle ředitele roudnické nemocnice Tomáše Krajníka byla neuváženě zrušena spádovost fakultních špitálů, což nyní vede k tomu, že tento druh nemocnic pacienty odmítá. 

Případ pacientky odmítnuté v deseti zařízeních

Není výjimkou, že pacienta, který vyžaduje překlad na ‚vyšší‘ pracoviště, odmítnou v několika zařízeních. Máme dokonce zaevidovaný případ, kde byla pacientka odmítnuta v deseti zařízeních,“ přiblížil situaci z praxe Krajník.

Stále těžší je tak nyní dostat pacienty včas vedle plicního oddělení také na metabolickou jednotku či ARO.

Podle ředitelů nemocnic pak logika zásadně vyšších plateb specializovaným nemocnicím od zdravotních pojišťoven postrádá smysl, protože je pro ně výhodnější hospitalizovat méně komplikované pacienty, kteří přinášejí vyšší výnosy. 

„Přičtěte k tomu vstup finančních skupin do zdravotnictví, které místo pracné akutní péče nabízejí zejména lukrativní činnosti, jako jsou dialýzy, diagnostika, magnetické rezonance a další obory,“ poznamenal Krajník.

Kromě změny financování nemocnic je nutné k záchraně českého zdravotnictví zajistit více lékařů, kterých je v každé nemocnici akutní nedostatek.

„To nezlepší více míst na fakultách, protože to trvá dvanáct let, než je lékař schopen pracovat v nemocnicích samostatně. Vzhledem k tomu, že jen společnost Fresenius v Německu nabízí zhruba tisíc míst, je zjevné, že navýšené množství lékařů opouštějící lékařské fakulty bude pohlceno okolními státy, kde je systém vzdělávání a odměňování na jiné úrovni,“ dodal Krajník.