Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé ve Zlínském kraji pracují lépe, ale výplaty mají druhé nejnižší

  15:42
Zaměstnanci ve Zlínském kraji vykazují třetí nejvyšší produktivitu práce a neustále ji zvyšují. Jejich mzdy se přesto dál krčí na opačném konci tabulky. Dlouhodobě zůstávají druhé nejnižší v Česku.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Je to jako začarovaný kruh, z něhož se nedaří najít cestu ven. Platy zaměstnanců ve Zlínském kraji rostou, v poslední době dokonce rychleji než v celé zemi, ale pořád zůstávají v rámci republiky nízké. Přitom lidé v kraji pracovití.

JobDNES.cz - pracovní portál s nabídkou volných míst a brigád

„Produktivita práce za posledních deset let vzrostla o 53 procent, za dvacet let je to celkově 79 procent, což představuje třetí nejvyšší nárůst v zemi,“ potvrdil ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.

Z analýzy, jíž je spoluautorem, vyplývají i další údaje.

Hrubý domácí produkt byl ve Zlínském kraji v roce 1996 druhý nejnižší, od té doby se posunul na šestou příčku a v rámci moravských krajů zaostává jen za jižní Moravou. Produktivita práce se drží tradičně vysoko, už v roce 2006 byla druhá nejvyšší, předloni třetí.

Za své pracovní nasazení lidé aktuálně dostávají v průměru 28 406 korun hrubého. Jde o poslední údaj, tedy za 4. čtvrtletí loňského roku. Průměrný plat za celý rok 2017 je nižší, ve Zlínském kraji dělá 26 063 korun. V Praze, kde jsou platy nejvyšší, brali zaměstnanci před koncem roku o 10 767 více. Sousední jižní Morava měla průměrný plat vyšší o 2 469 korun.

Průměrné mzdy lidí v krajích

  • Praha 39 173 Kč
  • Středočeský 31 951 Kč
  • Jihomoravský 30 845 Kč
  • Plzeňský 30 827 Kč
  • Liberecký 29 528 Kč
  • Ústecký 29 158 Kč
  • Královéhradecký 29 153 Kč
  • Vysočina 29 140 Kč
  • Pardubický 29 029 Kč
  • Moravskoslezský 28 843 Kč
  • Jihočeský 28 780 Kč
  • Olomoucký 28 614 Kč
  • Zlínský 28 406 Kč
  • Karlovarský 27 810 Kč
  • Česká republika 31 646 Kč

Pozn.: Údaj je za poslední čtvrtletí roku 2017, průměr za celý loňský rok je nižší, ve Zlínském kraji dělá 26 063 korun. Zdroj: ČSÚ

„Je to přesně tak, jak to vypadá. Lidé svou práci nemají zaplacenou. Firmy naříkají, že nemají pracovníky, ale kdybychom je k tomu netlačili, nenapadlo by je přidat na platech,“ reagoval vedoucí zlínského pracoviště odborového svazu Kovo Milan Blažek.

Svaz sdružuje 76 strojírenských firem ve Zlínském kraji. „Je to dlouhodobý trend. Jako příklad můžu uvést firmu z Hradišťska, kde odbory vznikly před dvěma lety, za tu dobu stouply platy o dvacet procent, ale předtím zaměstnanci zvýšení platů neznali,“ dodal.

Chybí velcí zaměstnavatelé

V současné době se vyjednávání daří, některé firmy letos přistoupily i na dvouciferné zvýšení, v průměru se odborářům daří vyjednávat sedmiprocentní růst. A v některých firmách jsou už nyní platy nad krajským průměrem.

Třeba největší firma Continental Barum s téměř pěti tisíci zaměstnanci platí v dělnických profesích v průměru 37 tisíc a v kolektivní smlouvě pro letošní rok přidal otrokovický zaměstnavatel dalších minimálně sedm procent.

Více peněz dostali i lidé v potravinářské firmě Hamé Babice.

„Ty nárůsty jsou v posledních letech opravdu výrazné. Průměrný plat však nedělají jen výrobní firmy, ale i státní správa, kde mzdy nerostou tak rychle. A lidí v ní přibývá,“ podotkla bývalá předsedkyně Hospodářské komory ČR Ivona Huňková.

Nejde jen o úředníky, ale třeba zdravotníky, pedagogy nebo lidi v sociálních službách. Posledně zmíněným stát přidal loni v létě po dlouhých debatách, a odvrátil tak hrozící personální krizi.

Nízké průměrné platy ale souvisejí i s tím, že ve Zlínském kraji nejsou velké firmy, energetické společnosti nebo IT společnosti, které tradičně táhnou platy nahoru. V jiných částech republiky se jejich vliv projevuje. Průměrný plat by vytáhly nahoru, zároveň by se ale zvětšil i rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platem a na průměr by reálně dosáhlo méně lidí.

„Takové firmy tady ale skutečně chybí. Nadějí jsou průmyslové zóny, kam by mohly přijít nové firmy, startupy, IT společnosti. Ty by pak zároveň přilákaly nadané lidi, mladé, kteří z kraje zatím spíš odcházejí,“ řekla Huňková.

Obecní a městské zóny jsou ale vesměs naplněné. Hlavní využitelnou plochou tak v současnosti zůstává strategická průmyslová zóna v Holešově, která je však na řadu let dopředu zablokovaná spory kvůli jímacímu území spodní vody, na němž vyrostla.