Je to jako začarovaný kruh, z něhož se nedaří najít cestu ven. Platy zaměstnanců ve Zlínském kraji rostou, v poslední době dokonce rychleji než v celé zemi, ale pořád zůstávají v rámci republiky nízké. Přitom lidé v kraji pracovití.

„Produktivita práce za posledních deset let vzrostla o 53 procent, za dvacet let je to celkově 79 procent, což představuje třetí nejvyšší nárůst v zemi,“ potvrdil ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.

Z analýzy, jíž je spoluautorem, vyplývají i další údaje.

Hrubý domácí produkt byl ve Zlínském kraji v roce 1996 druhý nejnižší, od té doby se posunul na šestou příčku a v rámci moravských krajů zaostává jen za jižní Moravou. Produktivita práce se drží tradičně vysoko, už v roce 2006 byla druhá nejvyšší, předloni třetí.

Za své pracovní nasazení lidé aktuálně dostávají v průměru 28 406 korun hrubého. Jde o poslední údaj, tedy za 4. čtvrtletí loňského roku. Průměrný plat za celý rok 2017 je nižší, ve Zlínském kraji dělá 26 063 korun. V Praze, kde jsou platy nejvyšší, brali zaměstnanci před koncem roku o 10 767 více. Sousední jižní Morava měla průměrný plat vyšší o 2 469 korun.

„Je to přesně tak, jak to vypadá. Lidé svou práci nemají zaplacenou. Firmy naříkají, že nemají pracovníky, ale kdybychom je k tomu netlačili, nenapadlo by je přidat na platech,“ reagoval vedoucí zlínského pracoviště odborového svazu Kovo Milan Blažek.

Svaz sdružuje 76 strojírenských firem ve Zlínském kraji. „Je to dlouhodobý trend. Jako příklad můžu uvést firmu z Hradišťska, kde odbory vznikly před dvěma lety, za tu dobu stouply platy o dvacet procent, ale předtím zaměstnanci zvýšení platů neznali,“ dodal.

Chybí velcí zaměstnavatelé

V současné době se vyjednávání daří, některé firmy letos přistoupily i na dvouciferné zvýšení, v průměru se odborářům daří vyjednávat sedmiprocentní růst. A v některých firmách jsou už nyní platy nad krajským průměrem.

Třeba největší firma Continental Barum s téměř pěti tisíci zaměstnanci platí v dělnických profesích v průměru 37 tisíc a v kolektivní smlouvě pro letošní rok přidal otrokovický zaměstnavatel dalších minimálně sedm procent.

Více peněz dostali i lidé v potravinářské firmě Hamé Babice.

„Ty nárůsty jsou v posledních letech opravdu výrazné. Průměrný plat však nedělají jen výrobní firmy, ale i státní správa, kde mzdy nerostou tak rychle. A lidí v ní přibývá,“ podotkla bývalá předsedkyně Hospodářské komory ČR Ivona Huňková.

Nejde jen o úředníky, ale třeba zdravotníky, pedagogy nebo lidi v sociálních službách. Posledně zmíněným stát přidal loni v létě po dlouhých debatách, a odvrátil tak hrozící personální krizi.

Nízké průměrné platy ale souvisejí i s tím, že ve Zlínském kraji nejsou velké firmy, energetické společnosti nebo IT společnosti, které tradičně táhnou platy nahoru. V jiných částech republiky se jejich vliv projevuje. Průměrný plat by vytáhly nahoru, zároveň by se ale zvětšil i rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platem a na průměr by reálně dosáhlo méně lidí.

„Takové firmy tady ale skutečně chybí. Nadějí jsou průmyslové zóny, kam by mohly přijít nové firmy, startupy, IT společnosti. Ty by pak zároveň přilákaly nadané lidi, mladé, kteří z kraje zatím spíš odcházejí,“ řekla Huňková.

Obecní a městské zóny jsou ale vesměs naplněné. Hlavní využitelnou plochou tak v současnosti zůstává strategická průmyslová zóna v Holešově, která je však na řadu let dopředu zablokovaná spory kvůli jímacímu území spodní vody, na němž vyrostla.