„Částka 220 milionů korun je ztráta, kterou jsme si přibližně vypočítali, že by mohlo navýšení platů pro Kraj Vysočina znamenat,“ potvrdila vedoucí sociálního odboru krajského úřadu Věra Švarcová.

Jde zatím o předběžný výpočet. Přesnější údaje bude mít hejtmanství až za několik týdnů, až po hodnocení finančních plánů jednotlivých příspěvkových organizací a sociálních služeb.

„A podle toho, jaká budou čísla, se k tomu budeme muset nějak postavit,“ uvedl Pavel Franěk (ANO), náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí a neziskových organizací. Podle těchto výsledků se pak uvidí, k jakým dalším krokům kraj přistoupí. Už nyní si však připravuje cesty, jak deficit zacelit.

„Samozřejmě jsme si analyzovali a připravovali zdroje. Jednou z možností je snížení nákladů. Jako vždycky budeme intenzivně jednat s našimi příspěvkovými organizacemi i příspěvkovými lůžkovými organizacemi námi nezřizovanými. Protože tam je největší částka deficitu. A další zdroje jsou spolupráce s obcemi. Ne všechny obce dnes přispívají, protože to nevyplývá ze žádného závazného předpisu,“ nastínila Švarcová.

Kraj nadále jedná i s ministerstvem práce a sociálních věcí o tom, zda by alespoň část z těchto peněz nemohly pokrýt peníze ze státního rozpočtu.

Jako první by se začaly omezovat terénní služby

Potíže, kterým čelí Vysočina, však mají i všechny zbylé regiony v České republice. Sociální komise Asociace krajů České republiky vyčíslila, že v celé zemi by mohlo na dokrytí platů chybět asi 2,07 miliardy korun.

„Bohužel úpravy tabulek rizikových příplatků byly přijaty v situaci, kdy už byly rozpočty prakticky připravené. Stát nás staví do situace, že to máme doplácet. A my to doplácet nechceme,“ pronesl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD).

O nedostatku peněz na sociální služby bude tento týden ve středu jednat Sněmovna. Prosadili to lidovci. Při projednávání rozpočtu na letošek KDU-ČSL upozorňovala na to, že částka na sociální služby je nedostatečná. Navrhovala posílení o 800 milionů korun.

Sumu plánovala přesunout uvnitř pokladny ministerstva práce, a to třeba z peněz na podpory v nezaměstnanosti.

Přes 900 milionů korun chtěli do sociálních služeb z prostředků na dávky v hmotné nouzi dostat také občanští demokraté. Ani jeden z těchto opozičních záměrů neuspěl.

„Naše obavy nebyly liché, máme informace od poskytovatelů i vedení krajů, že schází finance na sociální služby. Je potřeba situaci co nejrychleji řešit,“ uvedl lidovecký poslanec a zároveň i vysočinský krajský zastupitel Vít Kaňkovský.

Pokud by se podle něj situace nevyřešila, začaly by se omezovat nejdřív terénní služby. „Jestliže by skutečně došlo ke krizové situaci, tak to samozřejmě nejdříve odnesou zdravotně postižení, kteří jsou v domácím ošetřování,“ podotkl Kaňkovský.

KDU-ČSL proto vyzve vládu, aby Poslanecké sněmovně představila návrh řešení.

Ministerstvo práce nedostalo všechny peníze, o něž žádalo

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové její resort žádal při sestavování rozpočtu na letošek pro kraje na sociální služby 16,5 miliardy. V sumě byly peníze na desetiprocentní růst výdělků, na dorovnání výpadku 800 milionů po skončení evropských dotací či na reformu psychiatrické péče.

Do sociálních služeb má letos nakonec plynout necelých šestnáct miliard. V nich je částka na pětiprocentní růst platů. Vládní nařízení ale zvedlo výdělky v sociálních službách od ledna o sedm procent.

„Objektivně vzato v tuto chvíli chybí prostředky na pokrytí nárůstu platů o dvě procenta, tedy bezmála 253 milionů korun,“ uvedla Maláčová. Dodala, že výpadek po skončení dotací z EU bude letos nejvýš 200 milionů a na rizikové příplatky pak chybí 400 milionů.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí si tedy uvědomuje, že zde je pro tento rok deficit bezmála jedna miliarda korun,“ řekla Maláčová.

Jednat chce s ministerstvem financí. Podle ministryně není ale možné, aby samosprávy peníze na dokrytí žádaly jen po státu, musí se podílet i samy.