Podle šéfa Lékařského odborového svazu Martina Engela nastupují lékaři hned po noční směně do ambulance, další vyrazí po službě rovnou na operační sály. Tři roky starý zákon, který měl lékařům umožnit odpočívat podle Engela selhává a průměrný plat, který se v loňském roce zastavil těsně pod hranicí 66 tisíc korun je proto almužnou. Chápe, že výše platu lékařů může lidi žijící v naší zemi a vydělávající mnohem méně peněz, dráždit, nicméně práce lékaře je velmi zodpovědná a drtivá většina z nich nepracuje jen osm hodin denně. Základní tarif bez odměn a přesčasů tvoří asi jen polovinu příjmu zdravotníka.

Podobné výsledky přinesl i nedávný průzkum, který mezi zdravotníky uspořádala Česká chirurgická společnost. I podle něj si lékaři vydělají hlavně díky přesčasům. Ty podle zákona nesmí měsíčně přesáhnout 34 hodin, ve skutečnosti se ale téměř nikde nedodržují. Podle bývalé europoslankyně a lékařky Zuzany Roithové bylo ale vedení resortu doposud jedno, že se zákon porušuje a nikdo z ministrů to neřešil. Zřejmě se podle ní spoléhali na to, že by případná žaloba na porušování zákona a evropské směrnice nesměřovala na ministerstvo, ale na management konkrétní nemocnice. To proto, že úřad si svoji roli v podstatě splnil, když evropskou směrnici o přesčasech do zákona vložil. Teď je její dodržování na nemocnicích.

Nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) už ale avizoval, že on se situací v nemocnicích zabývat bude. Jeho receptem je výrazné seškrtání nemocniční sítě a koncentrování lékařů do menšího množství zařízení. Díky tomu si podle Adama ukrojí také větší díl peněz určených na platy.

To se ale nelíbí odborářům. Podle Engela nikdo nepředložil analýzu, podle které by byl nadbytek akutních nemocničních lůžek. Proto tuto myšlenku považuje za nebezpečnou, protože nemocnice naopak bojují s nedostatkem lůžek. Přivítal by spíše řešení, se kterým přichází Zuzana Roithová, podle které by se mělo Česko inspirovat například ve Skandinávii, kde si dovedou šéfové nemocnic práci lidí lépe zorganizovat. Část lékařů zde slouží pouze na telefonu, což jim umožňuje telemedicína, díky které si posílají zdravotnickou dokumentaci elektronicky.

Nemocnice v dalších evropských zemích pak řeší přetížení personálu prostým sdílením zdravotníků. Například tři různá oddělení mohou být spojena jednou sesternou, takže o víkendu, kdy jsou lůžka obsazena jen z poloviny, v ní může být personálu méně.