Pitnou vodou hasíme požáry, splachujeme a taky myjeme auta

  8:01
Na vysokou cenu vody si stěžujeme stále. Draze upravenou tekutinu k pití používáme ale jen minimálně.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Spotřeba pitné vody na hlavu nedosahuje v Česku ani devadesáti litrů za den. Do tohoto čísla se započítává veškerá její spotřeba, bez ohledu na to, jestli je to doma, nebo v práci. Skutečná průměrná spotřeba na jednu osobu tak může být ve skutečnosti mnohem nižší, nežli udávají statistiky.

Voda na dlažbě

Hodně vody proteče v průmyslu, ale také přes nejrůznější servis, který poskytuje každé město. V létě se jedná například o kropení ulic, jež snižuje přízemní ozon v ulicích, omezuje výrazně prašnost a celkově upravuje mikroklima ve městech. „Kropení-mlžení se musí provádět z hygienických důvodů pouze pitnou vodou, protože se vytváří jemný aerosol, který kolemjdoucí vdechují,“ vysvětluje Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací hlavního města. Stejná voda se používá i na vysokotlaký splach ulic při čištění.

„Uvažovalo se o využití průmyslové vody, která musí také splňovat určité hygienické podmínky. Problém je ale s distribucí, tato voda nemá dost odběrních míst,“ dodává Lišková. Podobně jsou na tom hasiči.

Obce, především ty menší, mají vybudované požární nádrže, odkud lze při větších zásazích čerpat vodu nutnou k hašení. „V cisternách máme vodu z nadzemních i podzemních hydrantů,“ potvrdil Metru Martin Kavka, mluvčí pražských hasičů. „V hydrantech je normální pitná voda,“ upřesnil Tomáš Mrázek, tiskový zástupce Pražských vodovodů a kanalizací.

Podobné je to v dalších činnostech. Drahou vodou se v myčkách umývají auta, zavlažují zahrady, pitná voda teče v městských kašnách. Jde o to, že historicky neexistuje infrastruktura, která by umožňovala v jednom potrubí distribuovat vodu určenou k pití a v jiném vodu vyčištěnou jen pro splachování, kropení či úklid.

Soběstačnost má smysl Úsporná řešení lze aplikovat zatím spíš u rodinných domů. „Náklady na vybudování alespoň částečně energeticky soběstačného domu, který využije jak dešťovou vodu, tak část spotřebované pitné vody zrecykluje pro druhotné použití, se mohou zvýšit v porovnání s běžnou stavbou asi o dvacet procent,“ říká Jakub Hořický, zakladatel projektu Český ostrovní dům. Letos vyrostou na Šumavě u Lipna dva vzorové rodinné domy, které řeší jak energetickou, tak „vodní soběstačnost“.

 Autor: Pavel Hrabice