Vzápětí se rozjela v dotčených obcích - Lohenicích, Mělicích a Břehách - protestní akce. Lidé už zde těžbu písku zažili a návratu bagrů a kamionů se obávají.
Územní plán Přelouče s obnovením těžby nepočítá a současné vedení města nic takového nechce připustit. Přesto to nijak nezmírňuje obavy lidí, že se celé území změní na důlní prostor a na Mělicku už nebude možné koupání.
Aleš Prokopec z Lohenic pracuje v soukromé sféře, ale místo aby se věnoval podnikání, prokousával se po nocích 350 stránkovou studií, kterou těžařská společnost České štěrkopísky představila na úřední desce.
K němu se poté přidali i starosta Břehů a předseda osadního výboru Mělic. Společně s dalšími kolegy začali pročítat záměry těžařské firmy a studovat stohy dokumentů, které se kladně vyjadřují k těžbě štěrkopísku. V projektu našli podle svých slov kolem 300 pochybení, které odeslali na ministerstvo životního prostředí.
„Má-li EIA hodnotit vlivy na životní prostředí a vše vychází skvěle, tak je něco špatně. Dokument je těžce poplatný těžaři. Jako obec nemáme kam růst, když se tu bude v těchto rozměrech těžit. A když přijdou povodně jako v letech 2006 a 2012, nemáme se odsud jak dostat,“ říká Prokopec.
Řídíme se jen podle zákona, říká těžařská firmy
Těžařská firma České štěrkopísky ve svém vyjádření pro MF DNES uvedla, že je povinna zajistit zákonnou ochranu státního ložiska štěrkopísků, a to v ploše schválené rozhodnutím, protože jí k tomu ministerstvo udělilo souhlas.
„Naše organizace tak činí jen další krok podle horního zákona, vedoucí ke konečné ochraně ložiska formou stanovení dobývacího prostoru. Zajistili jsme zpracování dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí a následnou těžbu v první etapě,“ uvedla firma ve svém vyjádření.
Těžařská společnost žádá uznat hranice dobývacího prostoru a těžbu štěrkopísku v první etapě. Je to 62 hektarů lesa, který by musel ustoupit těžbě.
„Investor chce, aby důlní prostor byl vytyčen po hranice naší obce. Lohenice jsou v záplavovém území, jediná možnost je do Břehů po únikové cestě. Jenže víme, jak funguje eroze. Malý písník se například k Lohenicím přiblížil o deset metrů za deset let, úniková cesta do písníků časem zajede,“ myslí si Prokopec.
Místní jsou také přesvědčeni, že pokud dojde k plánovanému vybagrování, oblíbené koupání na Mělicku skončí.
„Když už se těží, nechce pak zpravidla provozovatel na území veřejnost. Bude zákaz kempu, provozování vodních sportů, to vše může být dotčené,“ řekl předseda osadního výboru Mělic Aleš Kouba.
„Plocha byla pečlivě vybírána a to právě s ohledem na občanskou zástavbu i rekreační středisko a je od těchto ploch vzdálená v rozmezí 50 - 200 metrů a ještě je oddělená pásem vzrostlého lesa,“ uvedla ve svém stanovisku firma.
Pro rozzlobené obyvatele Mělic a Lohenic není uklidněním ani fakt, že územní plán města Přelouče, pod něž obě malé osady spadají, s těžbou nepočítá.
„Chceme se s problematikou možné těžby vypořádat jednou provždy. Na čtyři roky se změna v územním plánu konat nebude, ale co když přijde těžař za čtyři roky za vedením Přelouče s nabídkou, že postaví nový most přes Labe. Starý je v havarijním stavu a dosluhuje a nový by se hodil,“ říká Prokopec.
Místní se bojí o autokemp, zvířata i o vodu
V dokumentu, v němž připomínkují záměr investora, a který minulý týden odeslali na ministerstvo životního prostředí, zmiňují, že by těžbou byl nenávratně přerušen biokoridor. Migrační trasa pro zvířata by z mapy zmizela, dále by se v ohrožení objevil neratovský potok, který napájí čtyřiapadesátihektarový rybník Buňkov.
„Zásah těžaře by krajinu zdevastoval. Jde o ochranu krajiny a lidí. Do autokempu v Buňkově, který se nachází v katastru naší obce, jezdí lidé ze Slovinska, Rakouska, vozíčkáři tam mají oblíbené sídlo,“ řekl starosta Břehů Petr Morávek.
Také nákladní auta a obří vany, které by odsud písek odvážely po silnicích nižších tříd, nejsou to, z čeho jsou místní nadšeni.
Lidé z Břehů vypracovali za sebe vlastní seznam připomínek. V něm například zpochybňují hydrologický průzkum. Upozorňují v něm na sucho, které může mít v souvislosti s těžbou za následek ztrátu spodních vod z jejich studní, která může vzniknout odpařováním vody z obří vodní plochy.
Do 21. října mohli nespokojení občané poslat svá vyjádření k posouzení vlivu na životní prostředí. V obcích se objevily archy, kde se lidé svým podpisem připojit k nesouhlasu s těžbou.
„Během šesti dnů, které jsme na vyjádření měli, jsme posbírali 2317 podpisů na vesnicích a dalších 193 v Přelouči,“ řekl Prokopec.
Lidé na Přeloučsku odmítají těžbu písku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
