Pilot pokořil pět set letišť světa. Nejdrsnější byla Aljaška a Údolí smrti

  15:34
Když si loni pilot Jiří Pruša povídal s francouzskou kolegyní, pochlubila se mu, že už přistála na 230 letištích světa. Nedalo mu to a i on sečetl veškerá letiště, na nichž přistával. Měl jich mnohem víc. Ve středu tento počet zaokrouhlil na rovných pět set. Přistál u Pelhřimova a stal se českým rekordmanem.

„Když se mě při přednášce k leteckým expedicím na letišti v Přerově v únoru 2017 kdosi zeptal, na kolika letištích jsem přistával, přesnou odpověď jsem neměl. Odhadl jsem to na 300 až 400,“ vypráví Jiří Pruša na serveru Flying Revue.

Fotogalerie

„V září jsme pak byli na rallye Aéropostale a tam mi zkušená pilotka Air France a účastnice rallye prozradila, že už přistála na 230 letištích. To mě nakoplo a vytvořil jsem seznam, který mi ukázal, že mám letišť asi čtyři stovky. Snaha dosáhnout jich ještě víc už přišla nějak přirozeně,“ dodal publicista a fotograf.

Na rovnou pětistovku počet letišť, na nichž přistál nebo z nich vzlétal, zaokrouhlil ve středu dopoledne v Částkovicích u Pelhřimova. Na jeho přistání už čekali komisaři agentury Dobrý den, aby zaevidovali nový český rekord.

„Rekord českého pilota Jiřího Pruši, 500 ‚pokořených‘ letišť napříč zeměkoulí je z oblasti jen těžko uvěřitelných výkonů,“ konstatoval komisař Luboš Rafaj.

„Přestože v době registrace rekordu už je po uzávěrce podkladů, stihneme tento letecký unikát zveřejnit v připravované publikaci Česká kniha rekordů 6, která vychází 25. září,“ přislíbil.

Na konci letošního června si střihl osm letišť za jediný den

Jiří Pruša se v letectví pohybuje prakticky po celý život. Pracoval pro České aerolinie i třeba ve vedení sdružení leteckých dopravců. V patnácti začal létat na větroních, věnoval se i paraglidům. Po nehodě na Vysočině v roce 2008 však přesedlal výhradně na motorová letadla.

Kde leží 500 letišť Jiřího Pruši

  • Česká republika - 90
  • Slovensko - 11
  • Evropa - 188
  • USA - 91
  • Kanada - 11
  • Karibik - 15
  • Austrálie - 34
  • Nový Zéland - 22
  • Afrika - 38
  • Celkem - 500

O rok dříve si ve Spojených státech začal dělat pilotní průkaz a navštívená letiště počítal. „Všechna jsou zapsaná v mých zápisnících letů. To jsou právně závazné dokumenty, do kterých si žádný pilot nedovolí zapsat nepravdu,“ říká. Z mnoha letišť má navíc fotky i videa.

Navštívit jich pětistovku trvalo něco přes deset let. Jsou roztroušená po celém světě. Mnoho jich je v Americe včetně Aljašky i v Evropě. Nejhustější síť je v České republice. Třeba letos na konci června stihl při cestě na Slovensko „pokořit“ hned osm tuzemských i slovenských letišť během jediného dne.

Absolvoval ale i expedice po Karibiku, Austrálii a Novém Zélandu, létal v jižní Africe, na Blízkém východě i v západní Africe. Prozatím prázdná ale zatím jeho mapa zůstává v celé jižní a východní Asii.

Po pojezdové dráze dojel v australské vesnici až na náměstíčko

Mnohá z letišť Prušovi uvízla v paměti. „Nejvíc ta nejdrsnější,“ usmívá se pilot. Mezi ně řadí především letiště Wales v Beringově úžině na Aljašce, které leží skutečně na samém konci světa a vane zde silný boční vítr. Přistát se zde Prušovi podařilo až na druhý pokus.

Přistávací plocha Furnace Creek v Death Valley v Kalifornii je zase extrémní svým velmi teplým počasím. „Je tam padesát stupňů, to jde vydržet jen pár minut,“ vzpomíná.

Neobvyklá jsou ale i mnohá další letiště. Třeba krále Gustafa III. na ostrově Saint Barthélemy v Karibiku, které má dráhu dlouhou jen 600 metrů a která začíná na úpatí svahu, po němž se při přistání musí piloti takřka sklouznout, aby nepřistáli až v moři. Vzpomíná i na pouštní letiště Cap Juby v Maroku, kde sloužil Antoine de Saint Exupéry.

A bizarní situaci zažil například v Austrálii na letišti Cox. „Po pojížděcí dráze jsem jel tak dlouho, až jsem se ocitl na náměstí toho malého městečka. Všichni obyvatelé se tam seběhli a chvíli jsme povídali. Měli radost, že vidí nějakou jinou tvář než jen ty, které po léta znají, protože ta vesnice má k té další asi 200 kilometrů,“ popisoval ve Flying Revue.

Letiště Barra ve Skotsku je na pláži, přistání je možné jen za odlivu:

Nejčastěji létá ve stroji Dynamic WT-9. Kvůli doletu s ním ale absolvuje cesty jen po Evropě. Na expedice do vzdálenějších destinací si letouny půjčuje - nejčastěji Cessnu 172 a Cessnu 182. Jiří Pruša ale létal také na Cirrusu SR20 či Diamondu DA40. A na Novém Zélandu několikrát přistál i s kunovickým Evektorem Sportstar tamní letecké školy.

Dosaženou pětistovkou Pruša rozhodně končit s létáním nechce. Letos chce obletět úplně všechna česká a slovenská letiště. „A například v Německu a Francii jsou další stovky letišť, kde mohu přistát,“ nastínil.