Piják lužní se z jihu Moravy šíří po Česku, pro psy může být smrtelný

  6:34
Ještě před rokem o existenci tohoto vzácného druhu klíštěte věděli jen odborníci. Název piják lužní obyčejným lidem mnoho neříkal. Dokáže přitom nakazit psy nemocí podobnou malárii a v Brně se objevil první klinicky potvrzený případ.

Typickým znakem pijáka lužního je pestrý štítek. Nebezpečný je hlavně pro psy, které dokáže nakazit nemocí podobnou malárii. | foto: najdipijaka.cz

Do povědomí se piják lužní dostal teprve poté, co vědci z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity rozjeli rozsáhlou studii a kampaň Najdi pijáka, která má nálezy živočicha podrobně zmapovat.

A po roce přináší první výsledky. Je z nich zřejmé, že výskyt pijáka lužního, jenž přenáší nebezpečného parazita, je nejzásadnější na jihu Moravy, odkud se šíří dál po celé republice.

Zatímco klíště obecné je hrozbou pro člověka kvůli přenosu klíšťové encefalitidy a boreliózy, piják lužní je postrachem psů. Dokáže u nich vyvolat nemoc podobnou malárii. V Brně se dokonce objevil první klinicky potvrzený případ.

V sousedních státech pijáka znají lépe, v Česku se historicky vyskytoval jen na Břeclavsku – v trojúhelníku sevřeném řekami Dyje a Morava. Odtud se jeho působení šíří na sever do oblasti Pálavy a Mušovských nádrží a podél řeky Moravy k Hodonínu a dále.

Jediná nasátá samička stačí k založení mikropopulace

Nálezy z posledního roku ale ukazují, že se území výskytu pijáků významně zvětšuje.

„Je zřejmý naprosto zásadní a i pro nás překvapivý posun v rozšíření pijáka lužního. Od roku 2011 se hranice souvislého výskytu posunula k Brnu a na východě Moravy ještě severněji. Bez významu nejsou ani sporadické nálezy v Čechách,“ uvedl David Modrý z Ústavu patologické morfologie a parazitologie fakulty veterinárního lékařství.

I v případě objevů v Čechách přitom nálezci často zmiňují svůj návrat z oblasti Lednicka či Pálavy, což jasně dokládá způsob, jakým se pijáci šíří do nových lokalit. „I jediná nasátá samička může stačit k založení mikropopulace v odlehlém regionu,“ poznamenal Modrý.

Zmapování výskytu pomohla právě kampaň, kterou jeho tým spustil. Lidé, již parazita u svého psa našli, měli za úkol jej vyfotit a poslat snímek a místo nálezu vědcům.

„Zapojení lidí do sledování výskytu pijáků považujeme za nejhodnotnější část studie. Sebevětší tým nemůže přímým výzkumem v terénu nahradit miliony potenciálních nálezců,“ řekl Modrý s tím, že lidé loni poslali 184 hlášení, z čehož vědci identifikovali 132 pijáků lužních. Zbylé nálezy buď nešlo určit, nebo šlo o známější klíště obecné.

Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením i horečkou

Absolutně nejvíc pijáků lidé odhalili v dubnu a v říjnu, což je obvyklý vrchol aktivity těchto živočichů. I letos tak brzy nastane období, kdy budou nejvíce útočit.

Piják lužní

  • Proti klíštěti obecnému je piják lužní významně větší a vždycky s kresbou na štítku.
  • Nenasátí dospělci dosahují velikosti pěti milimetrů. Typickým znakem je právě pestrý štítek, obvykle zbarvený v odstínech hnědočervené, s typickou bílou kresbou. U samců štítek kryje celé tělo, u samic jen přední část. U nasátých samic se štítek nezvětšuje a v poměru k velikosti je pak méně zřetelný.
  • Pijáka lze označit za obyvatele prosluněných trávníků, lučních porostů podél řek, travnatých pásů podél silnic a okrajů lesa. Přímo v lese nebo ve vysoké křovinaté vegetaci obvykle nežije.
  • Zmapovat výskyt se snaží projekt #NajdiPijáka. Lidé, kteří tento druh klíštěte najdou, jej mohou vyfotit a vědcům upřesnit souřadnice jeho nálezu, případně poslat i samotného pijáka k otestování.

Zdroj: najdipijaka.cz

V čem je vlastně piják lužní tak nebezpečný? Pro člověka nijak, ale pro psy může být jeho kousnutí bez včasné léčby smrtelné. Přenáší totiž psí babeziózu. Nakažené klíště při sání do zvířete dostane mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením, horečkou a dalšími příznaky.

Česká republika byla přitom donedávna považována za území bez výskytu psí babeziózy a dosavadní klinické případy vždy souvisely s návratem zvířete ze zemí s jejím výskytem – zejména ze Slovenska, Maďarska, Polska nebo Ukrajiny.

Teprve loni lékaři potvrdili první případ babeziózy, kterou se pes stoprocentně nakazil v Česku. Koncem minulého roku ji odhalili na brněnské klinice Jaggy. „Majitel se pohyboval se psem na Židlochovicku a Břeclavsku. Klinický obraz byl typický – s apatií, nechutenstvím, horečkou a tmavou močí,“ popsala lékařka Jana Křivánková případ pro časopis Veterinářství. Díky správné diagnostice a rychlé léčbě se odborníkům podařilo psa zachránit.

Z hlediska výskytu klinické babeziózy považují případ za přelomový. „Šířící se výskyt pijáků lužních v Česku a dlouhodobě vysoký pohyb psů po celé republice v kombinaci s již dokumentovanou přítomností přenášeného patogenu vytváří reálné riziko výskytu klinické babeziózy v podstatě v kterémkoli regionu,“ prohlásil Modrý.

Za velmi pravděpodobné místo výskytu dalších případů považuje celý Jihomoravský kraj a zejména pak regiony jižně od dálnic D1 a D2.

Probouzí se i klíšťata, mravenci a motýli

Léčba nemoci přitom nemusí být účinná. „Samotnou terapii akutních případů může značně komplikovat fakt, že v České republice není dosud registrován žádný terapeutický přípravek s imidocarbem, tedy pro léčbu babeziózy,“ poznamenal univerzitní expert.

Kampaň Najdi pijáka ani po prvním roce nekončí. Do dalšího sledování výskytu pijáka lužního chtějí odborníci zapojit i veterinární ordinace a ještě širší okruh majitelů psů. Získaná klíšťata navíc chtějí testovat na přítomnost parazita způsobujícího babeziózu.

Vybrané lokality pak budou sledovat takzvaným vlajkováním během nadcházející sezony. Údaje o šíření a detailní znalost výskytu tohoto neobvyklého klíštěte v regionech jsou podle nich klíčové pro prevenci i včasnou terapii klinických babezióz u psů.

Podobně jako pijáci se s oteplením probouzí k aktivitě i klíšťata. První již nasbírali studenti Pedagogické fakulty a Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně v oblasti Brněnské přehrady. „Objevují se všechna stadia – nymfy, dospělci, tedy samci i samice. Nezachytili jsme zatím larvy,“ přiblížila vedoucí projektu Alena Žákovská.

Ve hmyzí říši ale začíná být živo i pro lidem příjemnější druhy. „Na slunných místech se probudila mraveniště, obsypaná z jižní strany množstvím mravenců začínajících své jarní práce. Při procházce také můžete potkat motýly, kteří úspěšně přečkali zimu ve starém sklepě nebo na půdě, jako například babočku jilmovou nebo žluťáska řešetlákového. S oblibou se sluní na vyhřátých kmenech stromů nebo na staré trávě,“ vyjmenoval nejčastější případy Robert Stejskal, který spravuje v národním parku Podyjí nelesní pozemky.

Miniaturní zabiják se zavrtává do kůže