Nová Petrova bouda se otevře na Silvestra, v extrémním počasí obstála

  17:48
Sice je zapadaná několikametrovou vrstvou sněhu a zvenku vypadá, že v ní není ani živáčka, uvnitř Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš nad Špindlerovým Mlýnem se však čile pracuje. V interiéru mají napilno zedníci, instalatéři a truhláři.

Nová Petrova bouda odolává mohutné vrstvě sněhu. Turistům ji otevřou v závěru roku. (leden 2019). | foto: Snowy Chalet

„Pokračují zednické práce a vyrábíme truhlářské prvky. Sněhu je ale výrazně víc, než by se nám hodilo,“ uvedl zástupce investora z firmy Snowy Chalet Martin Havlík.

Majitelé už zveřejnili termín otevření, první návštěvníci by se do nové horské boudy měli podívat letos na Silvestra.

Stavaři pracují hlavně uvnitř a pokud půjde vše podle plánu, hotové objekty předají investorovi v červenci. I poté však mají pokračovat práce na interiérech.

Krkonoše se v posledních týdnech musely vypořádat s výjimečně silným sněžením a větrem, které ani na vrcholcích hor nepamatují řadu let. Podle Havlíka však novostavba v extrémních podmínkách obstála.

„Zatím si stojí výborně, pěkně omrzla, ale je v ní teplo. Tepelná čerpadla pracují spolehlivě. Pouze při podzimní vichřici došlo k poškození střešního pláště, ale vše jsme opravili a plášť vyztužili a vylepšili,“ řekl Havlík ČTK s tím, že i při nepřízni počasí se nestalo nic, co by znemožnilo zdárné dokončení boudy v termínu.

Turisté, kteří se nyní půjdou k Petrovce podívat, uvidí sice zachumelenou, ale už takřka hotovou moderní horskou stavbu.

Fotogalerie

Chatu, která před osmi lety vyhořela, tvoří dvě budovy. Hlavní čtyřpodlažní objekt roste pod drobnohledem památkářů. Je totiž navržen jako nástavba a přístavba zbytku původní Petrovy boudy z roku 1887, který je památkově chráněn. Celkové náklady na stavbu včetně vybavení jsou asi 120 milionů korun.

Nová bouda je o něco menší

Staveniště v nadmořské výšce 1 288 metrů je na svazích Dívčích kamenů v druhé zóně KRNAP. Nová Petrova bouda je o něco menší, než byla před požárem v roce 2011.

Za hlavní budovou je ještě jedna menší, objekt B. Ten bude sloužit jako zázemí a poskytne možnost jednoduchého ubytování na způsob samoobslužné útulny bez personálu. Ve větším objektu A bude 52 lůžek, z toho dvanáct v noclehárně a čtyřicet v ubytovací části.

Hotový je suterén, kde v budoucnu bude technické zázemí, wellness či sklad. Stavaři si museli poradit s řadou komplikací, třeba s výtahovou šachtou vestavěnou do původních zdí a kleneb nebo s odvodněním objektu. Podlaha je proto dvojitá, aby voda mohla odtékat ven jako před sto lety.

Stavba obnovené Petrovy boudy začala v květnu před třemi lety. Firma získala stavební povolení po mnohaletých přípravách a připomínkách. Stavbu nakonec posvětili správci KRNAP, ČEZ i město Špindlerův Mlýn. Souhlasné stanovisko vydali také památkáři.

I když požár většinu stavby zničil, torzo boudy i nadále zůstává kulturní památkou, kterou se Petrovka stala v roce 1992.

Požár vypukl, když Petrovka byla už tři roky opuštěná a desítky let chátrala. Hasiči konstatovali, že ji někdo zapálil. Příčiny vyšetřovala policie, ale kvůli nedostatku důkazů případ odložila. Žhář je dosud neznámý.

Čas Petrovy boudy se začal odpočítávat už roce 1949, když se z ní stala odborářská zotavovna a od té doby ji nikdo pořádně neopravil. V roce 2006 byla z hygienických důvodů uzavřena.

Nejstarší zmínky o letní boudě pro přechodné ubytování pastevců v místě pozdější Petrovy boudy jsou z konce 18. století. První skutečnou boudu pro celoroční obývání nad Špindlerovým Mlýnem postavil až v roce 1811 Johann Pittermann. V podobě, jak ji znali návštěvníci Krkonoš, existovala přes sto let.