Přestože byl první panelový dům na světě postaven v Nizozemsku už po první světové válce, v Československu začala výstavba paneláků ve větším měřítku až v 50. letech minulého století. V té době šlo o levné a moderní bydlení. 

Dnes v Česku stojí zhruba 80 tisíc paneláků a nemalá část z nich se nachází v Ústeckém kraji. Jen firma Pozemní stavby Ústí nad Labem postavila v kraji po roce 1950 jako součást hromadné bytové výstavby nových sídlištních celků přes 120 tisíc bytů. 

Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2011 žije v Ústeckém kraji v bytě s panelovými stěnami 321 tisíc lidí.

„Nebýt panelových technologií, neměla by dnes spousta lidí šanci bydlet ,“ zdůrazňuje devětasedmdesátiletý Petr Plichta, jemuž prošly rukama projekty téměř všech soustav paneláků, které se v severních Čechách stavěly.

Jaká je skutečná životnost panelových domů?
Vysoká. Podotýkám ale, že musí jít o domy vyrobené z klasického betonu. Třeba na Ostravsku se tehdy stavěly ze struskového betonu a jejich životnost byla předmětem řady ověření. V Ústeckém kraji jsou prvky dlouhodobé životnosti, tedy konstrukce základů, stěny, stropy, nosné konstrukce schodišť apod. z konstrukčního betonu a při běžném užívání a údržbě mají životnost odhadem 150 až 200 let. Prvky jako okna, dveře, podlahy, vytápění, rozvody vody, elektroinstalace či výtahy ji mají nižší, může se pohybovat od deseti do osmdesáti let. 

Řada paneláků prošla v poslední době zateplením. Jak moc jim to prodloužilo život?
Určitě o několik desítek let. Při první energetické krizi, někdy v roce 1975, vyšlo nařízení, které vedlo k omezení vytápění. Přes noc se snižovalo a zatopilo se, až když lidé vstávali. V té době se v panelácích vyskytly plísně. Zjistili jsme, že vrstvený obvodový plášť s vnitřní a vnější betonovou vrstvou s čtyřcentimetrovým polystyrenem, který byl tehdy běžnou součástí pláště jako tepelný izolant, nesnáší tak úsporné provozování. Docházelo ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu stěn, a tím k vytvoření podmínek pro vznik plísní. Proto se později přecházelo na šesti až osmicentimetrové izolace z pěnového polystyrenu a byly i snahy zateplovat zevnitř. Jenže tím vlastně konstrukci pláště vystrčíte víc do vnějšího prostředí a vystavíte jeho vlivu. Na jaře s velmi proměnným vnějším prostředím přišly změny v konstrukcích, jež se projevovaly trhlinkami. Dnes už je to ale eliminováno, zateplení napomáhá tomu, že jsou dnes paneláky bez problémů.

Petr Plichta

Má z hlediska statiky vliv na panelové domy to, že majitelé bytů při rekonstrukcích často zasahují do nosných stěn?
Má to velký vliv. Neuvážený zásah do stěnových systémů může ohrozit stabilitu budovy. Co lidé někdy v panelácích dokážou, je nepřijatelné. U příček s tloušťkou od 60 do 80 mm to není problém. Můžete ji odstranit celou a nic se nestane. Ale pokud chcete zasahovat do nosných stěn, je účast statika nutná. Osobně bych od osmipodlažních domů připouštěl takové zásahy v horních čtyřech podlažích, do spodních bych se nepouštěl. U dvanáctipatrových bych to zcela vyloučil. Nosné konstrukce také nejsou jen vlastníka bytu, jsou předmětem podílového vlastnictví celé budovy. Každý ze spoluvlastníků má na té stěně podíl, takže by o zásahu měli rozhodovat všichni.

Co tvrdé povětrnostní podmínky a stav podloží? Mají vliv na statiku panelových domů?
S tím vším se při návrhu stavby počítá, pamatuje to i na vichřice a podobně. Jsou cítit otřesy vyvolané třeba dopravou. Že by se ale paneláky kývaly při velkém větru, to není v úrovni do 14 pater možné. Kdysi jsem bydlel v jednom ze čtrnáctipatrových domů na Skřivánku a došlo k poměrně silnému zemětřesení, alespoň na naše podmínky. Cítil jsem pohyb stolu, ale na dům to vliv nemělo. Nikde se neobjevila ani trhlinka.

Procházejí dnes panelové domy pravidelnou statickou kontrolou? Musejí ji ze zákona mít?
Nevím o tom. Ale nevidím v tom problém. U tradičních staveb jsou často dělané mnohem větší neuvážené zásahy a bohužel se na to přijde, až když je pozdě. Naopak u paneláků, vyjma devastačních věcí, kdy třeba obyvatelé sídliště v Chanově sami několik domů doslova zlikvidovali, si nepamatuji, že by se někde něco stalo. Pouze v Bečově u Mostu došlo k havárii krajní sekce řadového čtyřpodlažního domu. Poruchy se projevovaly postupně, byly pokusy o sanaci, ale nakonec došlo k demolici krajní sekce. Tam to však nebylo vlivem stavební soustavy, ale zřejmě nedostatečného geologického průzkumu.

Byly ještě u dalších panelových domů nějaké havárie?
V severních Čechách ne. V Tachově došlo v roce 1973 k tragickému výbuchu plynu v třípodlažní ubytovně. Bohužel nemám informace, o jakou šlo konstrukci budovy, která byla později odstraněná a dnes je na jejím místě jiná. Je znám případ z Anglie, kde šlo také o výbuch v horním patře věžového domu a padající panely zlikvidovaly i několik pater nárožní části budovy pod sebou. Nikde se ale nestalo, že by se zbortil celý dům. Samozřejmě se bourají, zrovna tak jiné domy, protože už jsou nepotřebné nebo překážejí novým záměrům. Co se však týče statiky a stability, jsou paneláky naprosto bezpečné.

Dlouhá léta jste pracoval ve vývoji Pozemních staveb. Kolik panelových domů se tehdy ročně stavělo?
V roce 1975, kdy výstavba kulminovala, stavěly Pozemní stavby Ústí nad Labem až šest tisíc bytů ročně. Je to velmi zajímavé číslo v porovnání s tím, že dnes se v rámci celé republiky postaví zhruba tři tisíce bytů za rok. A to ještě v tehdejším Severočeském kraji stavěly bytové domy v Chomutově a Žatci firmy Pozemní stavby Karlovy Vary, na Děčínsku Pozemní stavby Liberec a na Bílinsku Pozemní stavby Brno. Jen po roce 1950 firma Pozemní stavby Ústí postavila v kraji více než 120 tisíc bytů.

Pro někoho jsou paneláky unifikované bloky, nicméně nejsou všechny stejné. Jde o různé typy stavebních soustav. Jaké se tehdy na severu Čech stavěly a kde všude je můžeme vidět?
V celé republice byl tenkrát zoufalý nedostatek bytů, takže se centrální úřady snažily bytovou krizi řešit. V severních Čechách byla navíc zlikvidována spousta bytů, měst i obcí kvůli těžbě uhlí. První stavební soustavy, které zde byly realizovány, byly z tzv. blokopanelů. Byly to převážně škvárobetonové bloky vyráběné v tehdejším závodě Prefy v Trmicích z velmi kvalitní škváry ze zdejší výsypky. Používaly se pro obvodové stěny, vnitřek byl zděný nebo z betonových bloků. Stavěly se třeba v Ústí ve Všebořicích, ale jsou i na Mostecku, Teplicku, v Bílině a Chomutově. Problém u nich byla únosnost ve vztahu k tepelně-technickým vlastnostem škvárobetonu, a tak se mohly stavět jen do výšky šesti podlaží.

Kdy přišla na řadu první skutečně panelová soustava?
V roce 1959, kdy se začalo s výstavbou soustavy G57. Byla vyvinutá z postupné řady experimentů ve Výzkumném ústavu pozemních staveb ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) navazujících na předchozí výzkum a vývoj stavebních organizací firmy Baťa. Tady byl zase problém, že v té době nebyly kvalitní izolanty. Zkoušely se proto materiály jako pazderobeton, skelná vlákna a pod. Pazderobeton byl ale zdrojem rozsáhlých plísní, takže se dělalo i první zateplování, domy se obkládaly plynosilikátovými deskami. To byl vůbec první zateplovací systém, i když ne ideální. Stavělo se tak až do roku 1967, a to osmipodlažní, ale i desetipodlažní domy.

Od roku 1964 už se ale postupně přecházelo na nejužívanější soustavu s označením T-06-B...
Ano. Ta se stavěla po celé republice a jejím základním parametrem byl modul se vzdáleností příčných nosných stěn 3,6 metru a výškou podlaží 2,8 metru. První dům v Ústí nad Labem se stavěl na Skřivánku. Obvodový plášť byl samonosný a k příčným stěnám připojený ocelovými sponami. Na obvodové konstrukce ale působilo vnější prostředí a vznikaly trhliny. V rámci sanace se proto navrtávaly šrouby do příčných nosných stěn, kterými se k nim plášť přitáhl. A později se přešlo na nesený obvodový plášť.

Některé domy T-06-B, třeba v ústecké Hornické ulici, neměly sklepy. Můžete vysvětlit proč?
Původní T-06-B měla jen instalační nevyužívané podlaží a pouze v okrajových částech bloků několik prostor s běžnou výškou využívaných jako společné prádelny a sušárny. U varianty T-06 BU jsme už ale dokázali přesvědčit investory, že domy s technickým podlažím o výšce 1,60 metru jsou málo komfortní a přešli jsme na klasické suterény. Tato varianta také měla tepelnou izolaci 60 milimetrů polystyrenu, přestože jinde v zemi se používalo jen 40 milimetrů. Později přešly všechny soustavy na 60 milimetrů a ty nejnovější až na 80 milimetrů. Takové domy stojí například v ústecké Kmochově ulici ve spodní části Dobětic. Tato varianta se začala stavět v roce 1974, nejprve na Severní terase v Šípkové ulici. V dnešní Větrné ulici byl zase první dům s dvouplášťovou střechou. Na Severní Terase jsou vlastně k vidění všechny typy soustavy T-06-B, které se v té době u nás stavěly. Nešlo jen o řadovou výstavbu, ale i o bodové a věžové domy. Jedním z prvních v Ústí byl čtrnáctipodlažní dům v ulici Malátova. Byl tehdy unikátní, v té době byly typové podklady řešeny jen pro osmipatrové domy. Kromě toho probíhala i výstavba dvanáctipodlažních domů, rovněž na Severní terase v ulicích Oblá, Muchova a Stavbařů a také na Novosedlickém náměstí na Střekově.

Jaké další soustavy se v kraji stavěly?
Například T-08 B. Vyráběla se v letech 1966 až 1989, měla jednoramenné schodiště, dvouplášťovou střechu a vyráběla se hlavně v Mostě a Světci. Později se přešlo na tzv. Nové konstrukční soustavy (NKS). První z nich byla u nás B70, první budovy této soustavy vyrostly v Krásném Březně. Charakteristické je jednoramenné schodiště, členitost průčelí staveb a také, že byla náročnější na techniku provádění. Budovy tohoto typu vznikly v Trnovanech v Teplicích, v Krásném Březně, ve Všebořicích ve Spartakiádní. Vyráběla se v letech 1978 až 1986 v panelárně v Přestanově.

O rok později začala výstavba poslední soustavy OP 1.21...
Ano, to byla poslední soustava, v níž byly aplikovány všechny zkušenosti z výstavby bytových domů panelovými technologiemi. Dosud panely vážily maximálně čtyři tuny, tady bylo možné přejít na osm tun. Díky tomu ubylo spár, tepelná izolace i vnější fasády byly lepší, lepší bylo i odhlučnění. Tyto domy dnes stojí hlavně v Doběticích kolem Šrámkovy ulice a nad ní či v Teplicích na Nové Vsi. Tato soustava se vyráběla v letech 1987 až 1991 v panelárně Prefy Ústí v Přestanově.