Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Konzervace pernštejnské truhly na zámku odhalila nová tajemství

  8:08
Tajemná obrovská truhla sloužící kdysi jako trezor pro nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato, stříbro a šperky v podzemí pardubického zámku má za sebou první část konzervace a souvisejících výzkumů. Historici už tuší, kdy byla truhla z hrubě tesaných dubových fošen vyrobena a jakým způsobem.

„Dendrochronologický výzkum určil, že dub na pernštejnskou truhlu pokáceli v průběhu deseti let následujících po roce 1481. Z toho vyvozujeme, že tento obří trezor si Vilém z Pernštejna objednal v době, kdy se rozhodl koupit pardubické panství, řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Fotogalerie

„Už víme, že tesař truhlu z kmene vydlabával, pravděpodobně to byl jeden člověk, který používal jeden nástroj a byl to pravák, dodal Libánek.

Počátek konzervace a nové výzkumy umožnila spolupráce s Metodickým centrem pro muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Východočeské muzeum se připojilo k velkému projektu, který se zabývá restaurováním dřevěných památek. Díky němu jsme nechali provést právě dendrochronologický výzkum a traseologický výzkum, řekl Libánek.

Přístup k této mimořádné památce na dobu Pernštejnů vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky. Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky. Dřevo zůstalo nadmíru dobře zachované kvůli stabilnímu klimatu pod kaplí, ale železné pásy, kterými je pobitá, poškodila vlhkost. Konzervátoři Východočeského muzea proto jemným pískováním odstranili korozní vrstvy a kov ošetřili voskováním. Očištění se dočkalo i dřevo.

Důmyslně otočili tunovou truhlu

„S pomocí tesařského mistra a restaurátora Petra Růžičky se nám podařilo v malém prostoru sklepení masivní truhlu otočit na bok tak, abychom konzervovali její dno. Nyní čeká ošetření zbylé části truhly, řekla vedoucí konzervátorského a restaurátorského oddělení Jana Malá.

Petr Růžička, mimo jiné autor repliky středověkého stavebního jeřábu na Pražském hradě, společně s tradičním tesařem Davidem Stejskalem vymysleli dřevěnou konstrukci, kterou vyrobili na míru nepravidelným tvarům truhly. Do ní dřevěný trezor upevnili a vyzdvihli na dřevěné kozy s čepy, na kterých téměř tunovou truhlu otočili.

Dnes je tato vzácná truhla dimenzovaná na stovky kilogramů zlata a stříbra jedinou dochovanou součástí pozdně gotického mobiliáře zámku. „Nevíme, jak se truhla do podzemí dostala. Buď ji sestavili z částí na místě, nebo probourali zeď z parkánového příkopu, truhlu umístili do sklepení a pak ji zazdili, řekl ředitel Libánek.