Panenka inspiroval i Messiho. Za dloubák ho ocenil festival rekordů

  15:58
Geniální bělehradský dloubák provází Antonína Panenku už 42 let. Za „nejslavnější kop v české fotbalové historii“ teď získal bývalý fotbalista ocenění na Festivalu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Cenu dostal i Josef Borek, který unikátně kombinuje loutky a vážnou hudbu.

Na obří obrazovce se objevuje obličej argentinského fotbalisty Lionela Messiho. Ofenzivní hráč v dresu Barcelony má v obličeji soustředěný výraz. Chystá se právě kopnout penaltu, jako už mnohokrát předtím. Rozbíhá se, brankář skáče k tyčce, ale Messi posílá míč obloučkem doprostřed brány.„Panenka, Panenka, Panenka…,“ křičí nadšením španělský komentátor.

Na tváři muže, který tento styl proměňování pokutového kopu vymyslel, proslavil a po němž ho tak nazvali i fotbaloví reportéři v řadě zemí světa, hraje úsměv. A společně s ním se usmívá i pelhřimovské náměstí. 

Fotogalerie

Právě tam si Antonín Panenka, který penaltou zahranou dloubákem doprostřed branky rozhodl finále mistrovství Evropy v Bělehradě 1976, přišel pro speciální ocenění. Od lidí z pelhřimovské Agentury Dobrý den převzal během Festivalu rekordů a kuriozit cenu s názvem Světové unikáty z České knihy rekordů.

„Je to autor nejslavnějšího kopu v české fotbalové historii. Na internetu má 12 milionů zhlédnutí. Co by za to youtubeři dali. Antonín Panenka je zároveň jediným fotbalistou na světě, podle kterého byl pojmenován odborný časopis o fotbalu. Jmenuje se Panenka a vychází v Barceloně,“ vysvětluje prezident agentury Miroslav Marek.

„Jsem rád, že ten můj kop napodobují další fotbalisti a to dokonce ti nejlepší jako Ibrahimovič nebo Zidane. Musím si ale postesknout nad jednou věcí. Pokaždé, když to tak ti hráči kopnou, by mi měli poslat nějaké tantiémy,“ podotkl bývalý hráč Bohemians Praha.

Borek ztvárnil loutkoherecky nejvíc skladeb klasické hudby

Panenka však není jediným člověkem, který si z 28. Festivalu rekordů a kuriozit odvezl za svůj výkon ocenění. Druhý červnový víkend byl v Pelhřimově zapsán do rekordmanské síně slávy i pětasedmdesátiletý loutkohorec Josef Borek. 

Podle Agentury Dobrý den, která ocenění uděluje od roku 2003, se nepodařilo najít nikoho, kdo by loutkoherecky ztvárnil víc skladeb klasické hudby. Pomocí dřevěných muzikantů a jejich hudebních nástrojů předvedl například Vltavu od Bedřicha Smetany, Ukolébavku od Wolfganga Amadea Mozarta nebo pochod Židů z opery Nabucco od Giuseppeho Verdiho.

„V Japonsku za něj na koncertě platili i dvojnásobek toho, co za běžné špičkové umělce. Říkali, že pianistu virtuosa mohou vidět kdykoliv, ale jeho loutky jsou prý jedinečné,“ líčil Borkův věhlas Marek.

Právě v Japonsku Borek odehrál s loutkami své první turné, zvládl při něm 60 koncertů. Do země ho pozvali na základě doporučení japonské delegace, která navštívila Divadlo na Vinohradech a kterou bavil svou loutkou Dona Giovanniho.

Borek pochází z Kunovic u Uherského Hradiště, je absolventem pražské AVU a žije v Brně. Hudebním loutkám se začal věnovat po skončení aktivní herecké dráhy. Navrhl a nechal je vyrobit tak, aby je bylo možné ovládat v co největším souladu s hudbou. Skladby pro jeho představení nahrál Štěpán Rak nebo Vladimír Mikulka a svůj divadelní ansamble nazval Musique Marionnette Theatre Boretcheque. „Odkazuji na to, že jsem Borek, že jsem Čech, a taky tím vzdávám hold svému tatínkovi, kterému se říkalo Boreček,“ vysvětlil loutkoherec.

V rekordmanské síni slávy je nyní 20 osobností. Vedle Karla Gotta nebo Emila Zátopka se do ní dostali lidé z kuriózními světovými prvenstvími, mimo jiné i sběratel sýrových etiket Ladislav Likler. „Jsou mistři svého oboru, ale nejsou až tak známí,“ dodal Marek.