V Jihlavě už se dokonce objevila i fáma, že zoologická zahrada žádného pásovce nechová a vše je jenom reklamní trik. Toto tvrzení ale vyvrací mluvčí zahrady Martin Maláč.

„Pásovce máme, a dokonce dva. Je to pár. Mají však velmi nevyzpytatelný denní rytmus. Aktivní bývají většinou až k večeru, nebo brzy ráno. Já sám jsem je ve výběhu viděl asi jenom pětkrát,“ usmívá se Martin Maláč.

Potvrzuje tak, že opravdu není snadné tohoto savce ve výběhu spatřit.

Rychlá pětiminutovka

Podle Maláče ožívají pásovci zpravidla až se soumrakem. V zimním období to bývá kolem 17. hodiny, kdy jim chovatelé nosí i krmení.

„Když se probudí, vylezou ze své boudičky a celou svou expozici během pěti minut prošmejdí a sežerou, na co přijdou. Lítají tam opravdu jako tryskomyši. Když se nasytí, zalezou opět do své boudy a znovu usnou,“ popisuje mluvčí Maláč denní rytmus těchto zvířat.

Pásovci „ožívají“ zpravidla před soumrakem. A to je také hlavní důvod, proč je dosud jen málokterý návštěvník zoo spatřil.

Pro mnohé z pravidelných návštěvníků a fanoušků jihlavské zahrady bylo velkým překvapením, když zoo před několika dny na svém Facebooku zveřejnila, že se pásovcům narodilo mládě.

„To znamená, že máte pár?“ ptala se nevěřícně jedna z návštěvnic facebookové stránky zoo jejího správce.

A skutečně, je to tak. První pásovec do zoologické zahrady v Jihlavě přicestoval na podzim roku 2015 z německého Lipska jako jedenapůlroční sameček. Loni k němu přibyla samička.

I za tak krátkou dobu jejich společného soužití zaznamenali chovatelé u tohoto páru dva porody, které však pokaždé skončily neúspěchem. Mláďata nepřežila.

„Odchov mláďat pásovců je velmi problematický. A i když první dva odchovy nedopadly podle našich představ, velký význam má pro nás už jenom zjištění, že obě zvířata jsou schopná se spolu pářit a jsou plodná,“ vysvětluje Maláč.

Pár teprve získává zkušenosti

Neúspěšné odchovy podle něj převažují nad těmi úspěšnými i v jiných zoologických zahradách.

„U nás je to jednak z toho důvodu, že je to mladý pár a teprve získává zkušenosti. Dalším faktorem je vitalita mláďat. První mládě, které se páru narodilo, nebylo příliš životaschopné. V tomto druhém případě bylo silnější, ale nedokázalo se přisát k matčině struku a napít se,“ zdůvodnil mluvčí zoo.

Odchovat malého pásovce umělým mlékem nebylo možné. „Pásovci mají velice specifické složení mateřského mléka. Navíc u savců je důležité, aby se poprvé napili od matky mleziva, díky kterému získávají imunitu,“ vysvětluje Maláč.

V jihlavské zoologické zahradě obvykle najdou návštěvníci pásovce v Tropickém pavilonu ve společném výběhu s drápkatými opičkami. Momentálně jsou ale v chovatelském zázemí, protože se jejich expozice přestavuje. Do konce února by se měli nastěhovat zpět.

Jihoameričtí pásovci připomínají zvířata z jiného světa díky pevnému krunýři, jenž je dokáže dokonale ochránit, podobně jako pancíř.

„Když se cítí v nebezpečí, schoulí se do naprosto dokonalé koule,“ potvrzuje Martin Maláč.