Plzeňská zoo obnovila chov pásovců v roce 2002 po asi pětatřiceti letech. K prvnímu samečkovi tehdy získali chovatelé samičku z Berlína. První mládě se narodilo v roce 2005 a dostalo jméno Pedro, v roce 2011 přišla na svět samička Bertička.

Pásovec štětinatý dorůstá délky až čtyřiceti centimetrů. Jeho tělo je pokryto pružným pancířem, který sahá od hlavy k ocasu. Má nejvíc zubů ze všech savců, až 104, a má vynikající čich. Je vzdáleným příbuzným mravenečníků a lenochodů.

„Pásovci se mohutnými drápy umí zahrabat i do zdánlivě velmi tvrdé půdy. Musejí mít i zpevněné výběhy a ubikace. V minulosti pásovci v zoo hrabali i v betonu. Navíc při hrabání umí na několik minut zadržet dech,“ řekl mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba.

Z jednoho vajíčka se může narodit až dvanáct mláďat

Chovatelé v zoo krmí pásovce směsí hovězího masa, mrkve, banánu a kočičích granulí, v přírodě tato zvířata hrabou v zemi termity, mravence a zemní červy a hmyz.

Pásovec ve spánku leží na zádech a někdy také volně chvěje končetinami, což v minulosti několikrát znepokojilo návštěvníky zoo, kteří v obavě o jeho zdraví upozorňovali na nezvyklé chování zaměstnance zoologické zahrady.

U pásovců, stejně jako u některých druhů hmyzu, existuje pozoruhodný jev zvaný polyembryonie. Oplozené vajíčko se změní na zárodek, který se později rozpadne až na dvanáct částí a z každé pak vznikne mládě pásovce stejného pohlaví.

V 60. letech minulého století chovala plzeňská zoo pásovce devítipásé, nyní chová a množí také pásovce kulovitého.