Jalta bude v novém. Začaly opravy, stavbaři asi narazili na místnost StB

  15:54
Do Jalty se začínají stěhovat dělníci. Po roce příprav majitel zahajuje opravy, pasáž má být hotová v příštím roce. Při stavebním průzkumu odkryla budova některá tajemství, například místnost s falešnou zdí, kde nejspíš vyslýchala StB.

Začala rozsáhlá modernizace pasáže Jalta v Brně. Při stavebním průzkumu odkryla budova některá tajemství. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

I když jsou obří šedá vrata do pasáže Jalta na Dominikánském náměstí zavřená, za nimi už mrtvo není. Připravuje se tu vzkříšení jedné z nejvýznamnějších budov ve městě. Dům je z velké části vyklizený a občasné díry ve zdech, stropech a podlahách ukazují na to, že tu někdo zkoumal, v jakém stavu jsou.

V nejvyšším a nejzachovalejším patře to voní barvami – dělníci natírají okna a dávají místnosti „do pucu“. „Jsou to udržovací práce. Schválil mi je stavební úřad, ty větší začnou, jakmile budu mít stavební povolení,“ říká Richard Saliba, brněnský developer a podnikatel, který je novým majitelem pasáže. Zhruba před rokem deset let chátrající funkcionalistický dům z roku 1929 spolu se svou obchodní partnerkou Darinou Ryglovou koupil od města. Dal za něj 101 milionů korun a slíbil, že stejnou částku vloží do oprav.

„Budovu jsme zkoumali pomocí rentgenu, abychom zjistili, v jakém stavu opravdu je,“ říká Saliba. Při průzkumu pasáže i v historických dokumentech o ní ho řada věcí překvapila. „Zjistil jsem, že statika je v lepším stavu, než jsem předpokládal, že kino bylo jedním z prvních v Brně a v době největší slávy pojalo 700 lidí, že dům má zčásti tři patra pod zemí a dodnes nikdo neví, jestli jejich součástí nejsou sklepy původní středověké kaple. Nebo že autor projektu a první majitel Jaroslav Polívka spolupracoval na stavbě slavného Guggenheimova muzea v New Yorku. Překvapilo mě i to, že pověsti o zdejším detašovaném pracovišti StB nejspíš nelhaly. Našli jsme totiž místnost s falešnou zdí na odposlechy,“ vypočítává Saliba a rozbaluje roli s plány, jak bude pasáž vypadat.

Podle nich bude mít novou fasádu s nápisem Jalta a vlajkami v průčelí. Ve směru do Dominikánského náměstí autoři „srovnali“ terén terasou a na ni posadili stolky s křesílky a slunečníky. Srdcem budovy bude ale prostorná hala s obchody a službami a průchody do Panenské a do Veselé ulice. Z pasáže se bude dát projít i do nového parkovacího domu Domini.

Ateliéry nad obchodní pasáží

„V pasáži zachováme maximum původních prvků, jen ji zmodernizujeme. Opravíme osvětlení, instalujeme nová skla, mříže, přepážky, lavičky na posezení. Bude světlá, přehledná a vzdušná, příjemná pro lidi,“ popsal Saliba. V prvním suterénu by rád viděl kino nebo divadlo. V patrech nad obchodní pasáží budou kanceláře, ateliéry a byty. „V nejvyšším patře bychom rádi zpřístupnili nájemníkům ochoz. Ten nejspíš jako terasa fungoval, ale některý z minulých majitelů jej zazdil. Všechno konzultuji s památkáři a ti nejsou proti,“ upřesnil Saliba.

O tom, co konkrétně v pasáži bude, se teprve rozhodne. Zájemci se hlásí už teď. „Kupodivu je zájem velký, hlásí se nám třeba architekti, Jalta je pořád jedna z nejlepších adres v Brně, i když byla dlouho zavřená,“ poznamenal brněnský právník Zdeněk Joukl, který má Jaltu na starosti po stránce předpisů a úřadů.

Majitel chce otevřít během příštího roku a počítá s pestrou skladbou podniků a služeb v pasáži – mohla by tady být restaurace, kavárna, kadeřnictví, masáže, květinářství a podobně. Prostory v přízemí se zčásti hodí i na bowling a další nehazardní hry jako šipky, kulečník, fotbálek. „Lidé by se tu mohli setkávat a společně trávit volný čas, což patří k poslání pasáží,“ doplnil Saliba.

Bydlení pro padlé dívky i pracoviště tajné policie

Pasáž Jalta, dokončená v roce 1929, patří k nejstarším funkcionalistickým stavbám v Brně. Její projektový „otec“ Jaroslav Polívka nedlouho po dokončení odjel do USA a tam si založil vlastní kancelář. Spolupracoval s jedním z nejslavnějších architektů světa Frankem Lloydem Wrightem a vymyslel betonovou konstrukci Guggenheimova muzea v New Yorku.

Jaltu koupilo Křesťanské sdružení mladých žen YWCA, aby z vrchních pater udělalo ubytovnu pro padlé dívky, ale už v roce 1934 se dostala do vlastnictví státu a sídlili v ní finanční úředníci.

V roce 1929 zahájilo v Jaltě provoz kino Bio Moderna, za 2. světové války jediné kino, které promítalo české filmy.

Za totality byl v pasáži zřízený Tuzex, obchod se zbožím z devizových zemí. V souvislosti s ním kolovaly pověsti o tom, že tu má pracoviště státní tajná policie, o čemž svědčí i místnost s falešnou zdí pro odposlechy, která po ní zbyla.

Po roce 1989 přešla pasáž do soukromého vlastnictví a často střídala provozovatele. Město získalo zchátralou Jaltu v lednu 2006 za vlády ODS, měli v ní sídlit magistrátní úředníci. Směnilo ji s podnikatelem Miroslavem Lekešem za lukrativní pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách, což opozice velmi kritizovala. Ke stěhování úředníků nedošlo, zjistilo se, že oprava by byla drahá. Město se pak roky snažilo budovu prodat. Vloni ji koupili Richard Saliba a Darina Ryglová.