Jalta otevírá. Z ostudy Brna je VIP adresa, sídlí tam i rakouský konzulát

  10:16
Oprava brněnského paláce Jalta se chýlí ke konci. Stála 120 milionů a proměnila léta chátrající funkcionalistickou stavbu v jednu z nejprestižnějších budov ve městě. Lidé tu najdou salon krásy, italskou módu i restauraci.

V přízemí ráno otevřela firma Megapixel první obchod. „Je to pro nás ideální místo – v centru a s úžasnou historií. Jsme na téměř 380 metrech čtverečních. To je dvojnásobek toho, co jsme měli dosud, takže je místo i na workshopy a temnou komoru, navíc tu lidé můžou zaparkovat,“ libuje si marketingový manažer společnosti Jan Vančura.

Obchod s fotoaparáty je první viditelná známka toho, že se Jalta po více než patnácti letech probouzí k životu. A přestože se bude vcházet bočním vchodem z Panenské ulice, lidé z obchodu přes sklo uvidí i nově opravenou pasáž. V ní se, stejně jako ve druhém patře objektu, ještě činí řemeslníci.

Majitel Jalty Richard Saliba chystá slavnostní otevření na jaro. „Bylo to náročné, ale období temna budovy je za námi. Ukázalo se, že i obava, jak seženeme nájemníky, byla lichá. Zájem mě opravdu překvapil,“ říká Saliba.

V plánu je i otevření restaurace

Šestipodlažní dům z roku 1929 je až na malý krámek v pasáži obsazený. A některé firmy v horních patrech se už nastěhovaly. Sídlí tu také například rakouský honorární konzul, známé advokátní kanceláře, střední americká škola i renomovaní brněnští architekti Petr Pelčák a ateliér Chybik+Kristof.

Podle Michala Krištofa, spolumajitele posledně jmenované architektonické kanceláře, novému sídlu nahrálo několik okolností.

„Potřebovali jsme větší prostory a tady se toho sešlo víc – oprava Jalty, nový parkovací dům a rekonstrukce Dominikánského náměstí. Takže jsme spokojení,“ tvrdí Krištof.

Ateliér sem přesídlil z nedaleké Zámečnické ulice. „Má to všechno, co jsme hledali. Vytvořili jsme jeden velký pracovní prostor a nechali jen sloupy. Odkryli jsme stropy, které navrhoval známý brněnský architekt Jaroslav Polívka, jenž se proslavil ve světě a podílel se například na stavbě Guggenheimova muzea v New Yorku. Vyprávíme to našim klientům, jsme na to pyšní a těšíme se, až se otevře i pasáž a celý dům ožije,“ dodává.

Den D nastane pro Jaltu 1. dubna. V pasáži najdou lidé třeba salon krásy, italskou módu, obchod s obuví nebo prádlo Nely Slovákové či restauraci Srdcovka Jalta.

„Její výlohy se dají celé otevřít, takže se prostor propojí s venkem. Chystám tam podobnou kuchyň jako v naší restauraci Padowetz a na léto počítáme se zahrádkou. V suterénu mám nájemce, který si chce prostor sám zařídit a otevřít tu kinokabaret,“ upozorňuje Saliba.

Návrat k historii, ale moderně

Při rekonstrukci, která vyšla na 120 milionů korun a naplno se rozjela v létě 2017, dohlížel na každý detail.

„Celou budovu jsme museli staticky zpevnit, opravit rozvody, vyměnit podlahy, výklady, dveře, okna a instalovat nové výtahy. Udělali jsme i věci navíc, protože nároky jsou jinde než v době, kdy pasáž fungovala. Přitom jsme se snažili zachovat maximum původních prvků a detailů, třeba dlažbu na schodech nebo madla ke dveřím do suterénu,“ popsal Saliba.

Podle něj nejhorší situace nastala loni, když dělníci rozkopali celé Dominikánské náměstí, jež bylo neprůjezdné.

„Byli jsme uprostřed stavby a potřebovali odvážet tuny suti, asi 1 800 kontejnerů. Nakonec jsme se s magistrátem domluvili, vyšli nám vstříc. I když stavba není památkově chráněná, snažili jsme se radit i s památkáři. Například zábradlí na terase neodpovídá bezpečnostním předpisům, to jsme tedy vyřešili vysokým zpevněným sklem, aby pohled zvnějšku zůstal stejný,“ dává příklad Saliba.

Podle brněnského advokáta Zdeňka Joukla, který má rekonstrukci po právní stránce na starosti, stihl majitel rekonstrukci v neuvěřitelně krátkém čase dva a půl roku.

„Znamenalo to desítky jednání se všemi možnými úřady a institucemi. Měli jsme štěstí, že jsme ji začali v době, kdy jsme ještě nepotřebovali závazné rozhodnutí Odboru pro územní plánování a rozvoje, to by prodloužilo opravu o další rok,“ poznamenal Joukl.

Funkcionalistická Jalta se tak dočkala znovuzrození právě v roce svých 90. narozenin a v době, kdy na brněnské radnici opět vládne ODS. Právě ta přitom dovedla Jaltu do stavu chátrání. Město totiž v roce 2006 směnilo tehdy už prázdnou budovu s podnikatelem Miroslavem Lekešem. On získal lukrativní domy v centru a pozemky v Pisárkách, magistrát chtěl do Jalty sestěhovat úředníky.

I když odborníci i opozice upozorňovali, že hodnota majetku, kterého se město zbavuje, několikanásobně převyšuje cenu Jalty (kolem 80 milionů korun), občanští demokraté směnu v tajném hlasování prosadili a primátor Richard Svoboda ji podepsal.

Když se pak ukázalo, že rekonstrukce paláce by se výrazně prodražila, město jej nabídlo k prodeji za sto milionů. Dalších deset let Jalta chátrala, teprve až v roce 2016 ji koupil Saliba.