Lodí z Trnávky přes Vídeň až do moře? Mohla to být realita

Svitavy – Už od sedmnáctého století existuje plán na stavbu plavebního kanálu, který by propojil Labe, Dunaj a Odru. Umělá řeka má téct i přes svitavský okres.

Zatím se ale nestaví. Pro obyvatele v plánované trase průplavu to ovšem znamená nepříjemné stavební uzávěry.

Malebná Krajina Malé Hané davy turistů zrovna neláká. Pokud by se ale do krajiny zakousl plavební kanál, mohlo by se to změnit.  „Pokud by tady bylo zdymadlo, tak by to byla zajímavá technická stavba, která by lákala návštěvníky," myslí si starosta Chornic  Jiří Smékal. Ten stavbu průplavu podporuje. „Jak stavba,  tak i potom obsluha toho zdymadla by znamenala pracovní uplatnění pro lidi, kteří žijí v tomto regionu," dodává Jiří Smékal k prospěšnosti kanálu označovaného zkratkou DOL jako Dunaj – Odra – Labe. Po vodě by navíc mohly přijet lodě s turisty.

Blokovaná parcela

Jana Křížová z obce Rybník u České Třebové si na poště vyzvedla obálku z ministerstva dopravy. Před lety dostala od rodičů pozemek, který se v rodině dědí z generace na generaci. Chtěla by si na něm s manželem postavit malý rodinný domek, kam by se mladá zatím jen tříčlenná rodina přestěhovala.  Jenže pozemek leží v místech, kudy jednou možná povede kanál. A tak ministerstvo dopravy stavbu nepovolilo. „Ono se říká, že kanál se stavět stejně nebude, ale zatím to není rozhodnuté. Teď čekáme do roku 2013, kdy se má vědět, co bude dál. Pokud nám stavbu nepovolí ani pak, tak si budeme muset shánět jiné bydlení. Ale naše finanční možnosti jsou dost omezené," říká smutně mladá maminka, která zatím bydlí u rodičů manžela.

Podle ministerstva dopravy se s kanálem stále počítá. „Do konce roku 2013 bude zpracována studie proveditelnosti, která pak bude sloužit pro další rozhodování vlády," vysvětluje mluvčí ministerstva Jakub Žižka. Tady svítá malá naděje pro Janu Křížovou a její rodinu. „Součástí studie bude zpřesnění trasy kanálu DOL. To povede k tomu, že se odblokují některé stavební uzávěry," slibuje Jakub Žižka z ministerstva dopravy.

Pro obec Rybník by ale ani to nebylo řešením. „Nám kanál zabírá asi třetinu katastru obce," ukazuje na územním plánu referentka obecního úřadu  Stanislava Brdíčková. Vesnice je položená v údolí. Nad hlavami tak jednou možná obyvatelům vyroste mohutný most. V něm bude betonové koryto s vodou, ve kterém budou plout lodě. „My si tady z toho akorát děláme legraci, že když ten most navrtají, že budou mít zahrádky pod ním pořád zalité. Ale do smíchu nám z toho rozhodně není," popisuje Stanislava Brdíčková, když ukazuje stráně nad obcí.

Nebojíme se!

Na jednom pozemku se pasou ovce. Přitom by to byly krásné stavební parcely.  „Rozvoj obce je omezen. Skoro nikde se nesmí stavět. Máme tady několik nových rodinných domů, ale potřebujeme jich víc, aby byly mladé rodiny a děti do školky a školy, aby nám nezanikla," obává se o budoucnost vesnice Stanislava Brdíčková.

Mnohem menší starosti s průplavem mají v Zámrsku u Vysokého Mýta. Tam mají lodě projíždět dnešním areálem firmy Brück AM. Kanál se tady tak bude muset nejspíš mírně posunout. „Tím nám zruší víceúčelovou nádrž a zasáhne jeden menší pozemek s náletovými dřevinami," říká starostka Zámrsku Zuzana Tvrzníková.

Že by na stavbu kanálu někdy došlo, moc nevěří starosta Koclířova u Svitav Jaromír Lenoch. Ten na dotaz ohledně průplavu odpověděl s jistou dávkou ironie. „Je možné, že stejně jako s R35 se jej sice nikdy nedočkáme, ale trasy budou postupně navrženy ve všech možných i nemožných místech v trase jižní, severní, západní či východní, jen aby se hlavně nestavělo zbytečně brzo, když ještě někdo někde bude mít finanční prostředky," míní Jaromír Lenoch.  Koclířova se ale stavba kanálu  přímo nedotýká.

Zatímco v Rybníku se kanálu brání, v Chornicích se na něj těší. „Nás přímo se stavba nedotýká. Přímo naší obcí nejde. Takže my bychom z něj jen profitovali. Ale kdyby to mělo jít naší obcí, tak bych byl taky proti," uzavírá chornický starosta Jiří Smékal. Ten  doufá, že se dožije toho, že se jednou sveze lodí ze Svitavska třeba do Rakouska nebo až do Černého moře.

Jenže stavba je zatím v nedohlednu. Náklady na kanál se odhadují na osm až devět miliard eur. Proti jsou ekologická hnutí.

První plány na stavbu se přitom objevily už v sedmnáctém století.  Vážně se jimi politici začali zabývat ještě za Rakousko-Uherska. Za první republiky dokonce vznikl propagační film, který ukazoval, jak se díky propojení Dunaje, Odry a Labe dostane zboží z dalekých končin po vodě z druhého konce světa k nám a jak se naopak československé výrobky budou vyvážet do zahraničí.

Papírové plány

Dodnes existuje kanál, který by vedl z Pardubic do polského Kožlí, kde se má napojit na Odru jen na papíře. A reálnou podobu nemá ani odbočka, která by z něj vycházela u Přerova a vedla buď do Rakouska nebo na Slovensko do Dunaje.

I když například rakouská strana momentálně nevyvíjí ohledně stavby kanálu žádnou aktivitu a s projektem už moc nepočítá, Česká republika se k jeho vybudování zavázala v přístupové smlouvě k Evropské unii.

S průplavem DOL počítá i smlouva o významných vnitrozemských vodních cestách AGN, kterou Česká republika podepsala před patnácti lety v červnu 1997 v Helsinkách.

MARTIN   KARLÍK

Autor: Redakce